Science fiction

TG: Dračí doupě v dnešní době

Sarden.cz - 1. Červenec 2016 - 9:14
Tagy: Dračí DoupěAsterionShadowrunDungeons & DragonsTata GeekŠkoláciProjekty s dětmi

Nedávno jsem si položil otázku jestli Dračí doupě, tato klasická geekovská hra, má v dnešním světě ještě místo. Kdy jsme ho hráli? V době, kdy:

  • ještě nebyly běžně dostupné počítače pro domácnost. Respektive nevešly se pod cenu menšího auta a měly výpočetní výkon, který dnes v pohodě několikanásobně strčí do kapsy chytré hodinky. O internetu se diskutovalo jako o něčem, co k nám možná za padesát let také dorazí, případně jako o síti z kyberpunkových příběhů.
  • kdy bylo běžné potkávat přátele a spolužáky osobně, ne jen po internetum na sociálních sítích nebo v minecraftu. Jo je to divné, ale takové doby byly.
  • kdy byla pro oslnivou grafiku nutná představivost. Jakýsi vnitřní zrak, jak o něm mluví Dan Roam v Nápadech na ubrousku. (Pravda, tam slouží ryze praktickému účelu. Na druhou stranu my, kteří jsme trénovali představivost celé mládí, máme nezanedbatelnou výhodu.)

A jak je to dnes – Facebook, online hry z grafikou blížící se realitě. Proč by si měly děti ještě něco představovat  samy, když to za ně vykreslí na dvacet jedničku monitor kvadro, mega, giga, hyper grafické karty? Přesto si myslím, že zvlášť u mladších má cenu se o resuscitaci představivosti, resp. její udržení, pokusit.  Asi už nedáte dohromady skupinu spolužáků, kteří budou hrát do noci a tajně kolovat lahváče, ale v rodinném kruhu by se vám, kteří s nostalgií vzpomínáte na činy svého hobitího alchymisty, barbara válečníka, nebo elfího mága, mohla nějaká ta akce podařit.

Dračí doupě

Možnosti závisí vesměs na materiálu. Pokud disponujete více dětmi v rozumném věku, můžete se pustit přímo do Dračího doupěte. Buď někde vyštracháte svá pravidla a staré hrací kostky, desetistěny, dvanácti a více stěny, nebo zainvestujete do  http://www.drd2.cz/ Dračího doupěte II. Samotného by mě to lákalo. Bohužel disponuji jedním potomkem, který by se chytil ale druhý je ještě nesprávného věku, takže bude nutné počkat. Myslím, že ideální věk pro zasvěcení je kolem deseti let, každopádně se pokusím dříve. 

Pokud by vás zajímalo jak si stojí nová pravidla, googlujte, případně čtěte zde jednu amatérskou (z hlediska drd) recenzi  http://sarden.cz/recenze-draci-doupe-ii-%E2%80%93-fantasy-hra-na-hrdiny-kolektiv-autoru-0  Vězte, že informace, které potřebujete k rozhodnutí jestli starý, nebo nový systém tam jsou.

Další možností jak na dračí doupě je svět Asterion který, jak mi bylo řečeno je dodnes živý.

Krom toho ohlasy čtenářů Táty Geeka dávají tušit, že pokud se něco hraje v českých rodinách a dětských skupinkách, je to právě dračí doupě.

D&D

Dungeons and Dragons hraje sám velký guru Ken Denmead. Aby taky ne, jde o anglickou předlohu dračího doupěte, která je dokonalejší snad ve všech směrech. Na druhou stranu jak u této hry, tak u následující už se trochu obávám, že nastupující rychlá mladá generace prostě nebude s to trávit delší čas studováním pravidel, aby pak seděli kolem stolu a házeli kostkami. Ta pravidla jsou co se týče zpracování opravdové skvosty.

Není bez zajímavosti, že D&D se v zahraničí občas používá i ve firemním prostředí na utužení týmů, simulovanou spolupráci a pod.

Shadowrun

 Kdysi jsem psal, že Shadowrun je nezaslouženě "mrtvá klasika". Pravidla už nejsou skoro nikde k dostání a asi už ani nebudou.  A byl jsem hned sepsnutý jedním čtenářem: 

Rozhodně není mrtvý, už třeba proto, že 2013 byl Year of Shadowrun – vychází 2 počítačové hry díky úspěchu na Kickstarteru a má přijít již 5. edice hry. Aktuální 4. edice se dá běžně sehnat jako PDF na odpovídajících obchodech a ve formátu mrtvých stromů to prodává třeba Černý Rytíř.

Co měl autor asi na mysli, je svým způsobem legendární české vydání 2. edice pravidel. Je to asi jako shánět Dračí doupě 1.2, musíte hodně hledat a nebo zabít někoho, kdo je má. Nebo nabídnout opravdu hodně. Já si svoje cením kolem 4 cifer :)

Dobrá - ono to žije :) Dojem vycházel z toho, že jsem již to druhé vydání kdysi sháněl hooodně obtížně a už tehdy to v mém okolí znala jen hrstka věrných. Každopádně pro osvětlení - Shadowrun je RPG z kyberpunkového prostředí. Měst ovládabných gangy a korporacemi, prolezlých zbraněmi, drogami, kyborgy ale také mágy. Stejně jako v DrD můžete využít i několik typů postav, jako je elf, trpaslík, člověk a tuším ork. Jak říkám, už je to pekelně dlouho, snad patnáct let, kdy jsem ho hrál naposledy.

V pokročilé fázi je Shadowrun asi nejhratelnější.

Bohužel jak D&D tak Shadowrun považuji v dnešní době a u nás za mrtvé, zvláště pro mladé hráče, které povedou ke hře spíše rodiče, než, jako tenkrát, starší spolužáci. D&D je věc pro bohaté s nutností nakoupit kupu anglických pravidel (Ovšem jde o nádherné knihy, to zas ano.) a Shadowrun od legendárního vydání přelomu tisíciletí už česky nevyšel. Ne, že by se samozřejmě nedal sehnat z Amazonu anglicky.

Ti další

Kromě výše zmíněných existují ještě dvě zajímavá česká rpg – Příběhy Impéria a Kouzlem a mečem, což je hra určená právě mladším nebo začínajícím hráčům… Bohužel, k odzkoušení už jsem se nedostal, ale pravidla a principy znějí zajímavě a pokud se vám některý z těchto kousků dostal do ruky, nezapomeňte se pochlubit. 

Gamebooky

Pokud máte stejně jako já pouze jedno bojeschopné dítko, hry pro více hráčů u vás nepřichází v úvahu. Zato mne nedávno napadlo a hodlám vyzkoušet číst na dobrou noc gamebooky. Co že to je byste měli vědět, ale pokud ne, vězte, že jde o takové Dračí doupě pro jednoho. O knihu ve které rozhodujete jak bude příběh pokračovat – něco jako rozpaky kuchaře svatopluka :) Mnozí z vás také možná vzpomenou na textové hry v počátcích internetu.

Gamebook je kniha členěná do krátkých úseků označených čísly s možností výběru, hodem kostkou na náhodu, souboji a pod. Celé to pak dohormady funguje jako herní dobrodružství.

V současné době vychází u nás série LoneWolf, kterou jsem nehrál, ale ve své době vzbudila pozitivní ohlasy a stala se bestsellerem i na americké poměry. Zajímavostí je, že jednotlivé díly navazují a tak vaše postava cestuje všemi knihami a stále se zlepšuje. Kdo by ale do začátku nechtěl hned seriál, může zkusit antikvariáty, nebo Aukro. Tam najdete sérii Fighting Fantasy, která láká tím, že jednotlivé díly oscilují mezi fantasy, horrorem, scifi akcí, space operou, ale dojde třeba i na vynikající piráty.

I pro mě je pak novinkou, kus Ve služnách krále Reginalda nebo Na rozkaz krále, což je prastaroučká gamebookový komiks. Obě vyšly v devadesátých letech a obě jsou českého původu. Povedený je prý i humorný kus O Norikovi, který hodlám otestovat jakmile se mi dostane do rukou.

Výhodou gamebooku  je, že nepotřebujete žádnou zdlouhavou přípravu. Prostě vezmete meč, laserovou pistoli a vzhůru do boje. Je to sice nepovinné a já to skoro nikdy nedělal, ale je fajn si u gamebooku kreslit mapu. Budete si totiž pamatovat kde vás co zabilo. Ač je totiž gamebook jednodušší co se týče pravidel, většinou vás vůbec nešetří a napoprvé skoro ani projít nejde, ať už vás dostanou nepřátelé, nebo čas, který máte autory většinou poměrně chytře a nenásilně vymezen. Zkrátka, pokud se motáte dlouho v kruhu, většinou jdete v tu ránu na špalek. Tahle zkušenost pramení hlavně ze série Fighting Fantasy.

A co budoucnost? 

Jak ukazuje niže uvedený komentář ze starého webu Táty Geeka, někteří rodiče se do toho umí pořádně opřít a co je pozitivní, nejen tatínci. :)

Mám dobrou zkušenost, jak začít s RPG u mladších dětí. Na delších cestách nebo při čekání (u lékaře ap.) jsem jim vyprávěla libovolný příběh tvořený rovnou „za chodu“ stylem gamebooku, bez striktních pravidel typu DrD. Téma podle momentálních zájmů dětí, klidně i pohádkový. Zpočátku tři uzavřené možnosti volby (cca od 6 – 7 let), později neomezeně. Postupně jsme začali zavádět základní principy DrD (boj s potvorou pomocí kostky, systém pastí, systém levelování postavy atd.) bez striktních pravidel, teď (věk 9, 10, 11) jsme tak napůl (víc číselných hodnot, bonusy/postihy ano, ale neřídíme se např. danými kouzly z DrD, zatím nekreslíme mapu do čtvercové sítě ale jen graficky apod.).

Momentálně jsem na prázdniny přepracovala do RPG knihu A. Garnera Čarovný kámen Brisingamenu (obsahuje i překreslitelnou mapku), která měla velký úspěch. Děti opustily své dračácké postavy a hrály „za sebe“ – tj. normální děti bez speciálních schopností – jen si změnily jména.

A co vy? Myslíte, že tenhle druh zábavy pro tatínky ( jejichž spoluhráči už to vzdali) i děti má budoucnost? Máte nějaké zajímavé zážitky z podobných her s dětmi?

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

 Nedávno jsem si položil otázku jestli Dračí doupě, tato klasická geekovská hra, má v dnešním světě ještě místo.

Kategorie: Science fiction

Mezi řádky pomalu přituhuje

Fantasya.cz, nové knihy - 30. Červen 2016 - 22:00
Dvě série, které si dokázaly svou nápaditostí probojovat cestu ze stránek magazínu Crew do regulérních celoknižních vydávání, jsou Skalpy a Mezi řádky. První o správnosti tohoto nakladatelského rozhodnutí přesvědčuje už nějaké to číslo, druhá se o to nyní snaží druhou knihou. A je na dobré cestě.
Kategorie: Science fiction

Sbírka nejen magických ctností

FantasyPlanet.cz - 30. Červen 2016 - 11:19

Nejprve mi dovolte vás krátce seznámit s autorkou. Petra Lukačovičová pracuje jako právnička. K jejím zájmům patři LARPy a RPG hry. Texty z pera této autorky mívají obvykle temný děj a ponurou atmosféru. V posledních letech vyšly její povídky Rozbřesk (2011), Trny v očích (2012) a Nejkrásnější dárek (2014). Mnoho příběhů, které se později objevily v antologiích, napsala se svou sestrou Lucií.

Sedm hrdinů, sedm ctností, sedm hlavních postav románu. Marek, Jana, Jakub, Luisa, Lukáš, Edgar a Zuzana. Do děje zasahují ale i další osoby, které k příběhu neodmyslitelně patří. Pomáhají čtenářům řešit společenské a rodinné vztahy hlavních protagonistů a odhalují nejasnosti v ději, jehož jsou součástí. Mezi ně patří například Glorie Devereux, Adam Drtikol a Ignác Novotný. Celý příběh je prosycen magií, kterou zde zastupuje nejen slepá věštkyně Hadrnice, jejíž roztodivné věštby se pozvolna plní.

V příběhu zasazeném do Prahy a jejích oživlých urban legend zasahuje magie opravdu hodně, ať už se jedná o dary, které mají určité postavy vrozené, nebo o magické nadání, jemuž je nutno se učit. Za vskutku zajímavý dar považuji mluvení s knihami a oživování vzpomínek na určitá místa. Z pražských urban legend připomene román postavu Péráka nebo Černou sanitku, setkání s nimi zanechá ve čtenáři zvláštní dojem. Nechybí ani již zmiňované UFO, jehož místo pobytu slibuje čtenářům punc tajemnosti.

Autorka rozehrává v ulicích Prahy souboj dvou nesmiřitelných stran, a každá ze Sedmi ctností si musí jednu z nich zvolit, což je mnohem komplikovanější, než by se mohlo na první pohled zdát. Hlavní protagonisté příběhu nejprve musí zjistit, kým doopravdy jsou, čímž se rozjíždí dobrodružné pátrání po tajemném původu jejich schopností. Ke slovu se dostávají také jejich archetypy a každé rozhodnutí ovlivní směr další cesty hlavních hrdinů.

Kniha je velmi poutavá a čtivá. Děj plyne rychle, čtenář příběh pročte za opravdu krátkou dobu. Postavy zpočátku působí trochu podivným dojmem, neboť autorka je vrhá do otevřeného děje, což ovšem tomuto fantasy románu svědčí. Jakmile se s nimi ale čtenáři dostatečně seznámí, nepřipadají jim už jejich činy nepochopitelné.

Na knize oceňuji, že je příběh zasazen právě do prostředí hlavního města, a také využití městských legend v ději. Oživují román a podtrhují vyprávění, přestože jim autorka dala v příběhu málo prostoru. Sbírka ctností je uzavřeným příběhem, přesto doufám, že se Petra Lukačovičová ke světu Unknown Armies opět vrátí v některém ze svých dalších románů. Na závěr mohu pouze dodat, že ačkoli kniha splnila má očekávání, zůstává po přečtení řada nezodpovězených otázek a drobností, které by si zasloužily více doplňujících informací.

Petra Lukoačovičová: Sbírka ctností
Vydalo: Mytago, 2015
Obálka: Barbora Bujnochová
Počet stran: 280
Cena: 249 Kč

Hodnocení:  70 % 

 

Kategorie: Science fiction

RECENZE: Neal Asher, Blábol a jiné příběhy

Sarden.cz - 29. Červen 2016 - 23:41
Tagy: LiteraturaRecenzeN. AsherPolarisSci-fi

Vítejte v obludáriu mistra Neala Ashera, kde má kdeco kusadla a makadla, leckdy i lidé. V deseti povídkách potkáte bytosti, které zaručeně nechcete nikdy na vlastní oči spatřit, žijící na planetách, které stoprocentně nikdo z vás netouží navštívit. Nebo snad ano?

Lidmi osídlenou tisícovku planet spravuje Řád, řízený umělými inteligencemi. Planety jsou obydlené bizarní mimozemskou flórou a faunou i lidmi adaptovanými na konkrétní prostředí, dokonce i na vakuum. Cestuje se pomocí Runshiblů, bran tvaru zrcadlové koule o průměru padesáti metrů, uvnitř kterých se dějí zázraky. Před čtenářem ožívá fascinující daleká budoucnost brilantně vykreslená do nejmenšího detailu.

Jak to vypadá, když Řád ještě nemá na planetě žádné pravomoci, a jak se dělá investigativní novinařina v budoucnosti? Hrdinou příběhu Garp a Geronamid je umanutý detektiv, kterému ani smrt nezabrání ve vyšetřování. Bojoval s korupcí, teď bojuje s rozkladem a čaj ze stohořů je jeho nejmenší problém. Zmrzlá planeta Orbus a v jejích katakombách doslova Moře smrti. Další tvrdohlavý chlapík, tentokrát z Netpressu, míní natočit dokument. Jenže led začíná kvůli seismické aktivitě tát... Toto je nejslabší povídka ze sbírky a jediná, kterou jsem již četla, a to zde.

Pro změnu mimořádně horká a pustá písečná planeta na které se zabývá Mimozemskou archeologií pískoadapt Rho. Sandman nebo také Kráčející jatka, tak mu kdysi říkali. Rho měl velice pestrou minulost a teď jde srovnat účty. Povídku Sníh na poušti mohou někteří čtenáři znát z Ikarie 2004/07, kde vyšla pod názvem Snížek v poušti. Proč Snížek, a ne Sníh je mi záhadou, stejně tak proč Neal Asher text následně přepracoval – liší se jen v určité pasáži a není v ní nic zásadního – asi autorské ladění. Ocitnete se opět na suché planetě, kterou vás provede zabiják Sníh, muž s růžovýma očima a ksichtem barvy papíru. Albínství není jediná věc, která je na něm ojedinělá, a proto je vypsána odměna na jeho varlata. O DNA jde i v dalším příběhu, kde je genetická informace mazláků doslova ve všem, vše je organické, lodě, biosvětla, čistící sliz se sune po podlaze, město Chaluha je rostlina, která je zároveň městem... Lidé přišli a spojili se s místní formou života a co z toho vzniklo – Mazladapt – umí popsat pouze Asher. Jak sám autor v poznámkách na konci sbírky přiznává, nejspíš je tento literární výtvor projevem jeho zvrácené mysli. A s tím nezbývá než souhlasit.

První a poslední povídku spojuje pozoruhodná bytost, nazývaná žvatlokač. Tato hromada mimozemského masa je, předpokládám, také zobrazena na obálce. Podle popisů v knihách si žvatlokače představuji úplně jinak, ale tak to bývá, každý vidí přečtené po svém. Introspektivními nonsensovými poznámkami, prostě bláboly, soubor povídek začíná i končí, přesto kniha není blábol. Užijte si (zdánlivě?) nesmyslného žvatlání tohoto mimozemského tvora!

Blábol a jiné příběhy obsahuje neobyčejné, oddechové a kvalitativně vyrovnané povídky s pozoruhodnými hrdiny. Málokdy příběh odbíhá od hlavní myšlenky – to ani rozsah povídky nedovoluje – což je dobře, protože rozmělňování předlouhými technickými pasážemi a odbočování z děje je pro Neala Ashera typické. Povídka Asherovi sluší, může se náležitě vyřádit, což u autorů s přebujelou fantazií a přemírou nápadů je pro čtenáře jen přínosné (připomenu oceněnou sbírku povídek Petra Heteši, který to má podobně). Omezený textový rozsah paradoxně dává větší prostor hrdinům, kterým se jinak autor ve svých knihách moc nevěnuje – většinou schází charismatický nositel děje, bývá nahrazován mnoha fascinujícími formami života a umělými inteligencemi v různých podobách. A že Asherovy vyspělé UI oplývají emocemi! Dokáží se naštvat, mají smysl pro humor a rozumí nadsázce, prostě si s nimi dobře pokecáte (na rozdíl od suchopárných UI, které pracují Ve službách spravedlnosti).

Neal Asher je sázka na jistotu, kdo se s jeho tvorbou již setkal, ví přesně, co čekat. Kdo ne, nebude věřit vlastním očím. Zatím vyšlo – série Spatterjay: StahovačCesta Sabla KeecheOrbus, série Řád: Pradorský měsícStín škorpionaTechnik, série Agent Cormac: V pavučiněHranice ŘáduMosazňákAgent ŘáduHraniční válka a samozřejmě tato sbírka Blábol a jiné příběhy, která je samostatnou knihou.

 

 

Neal Asher: Blábol a jiné příběhy
/The Gabble and Other Stories /

Obsah sbírky:
Řekl tiše žvatlokač (Softly Spoke the Gabbleduck)
Hnilobníci (Putrefactors)
Garp a Geronamid (Garp and Geronamid)
Moře smrti (The Sea of Death)
Mimozemská archeologie (Alien Archaeology)
Bezhlavé sny (Acephalous Dreams)
Sníh na poušti (Snow in the Desert)
Mazladapt (Choudapt)
Adaptogenik (Adaptogenic)
Blábol (The Gabble)
autorovy poznámky

 

Nakladatel: POLARIS
Překlad: Marek Hrnčíř
Obálka: Jon Sullivan
Rok vydání: 2016
Počet stran: 264
Rozměr: 130 x 200
Provedení: paperback
Cena: 289 Kč 

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Vítejte v obludáriu mistra Neala Ashera, kde má kdeco kusadla a makadla, leckdy i lidé. V deseti povídkách potkáte bytosti, které zaručeně nechcete nikdy na vlastní oči spatřit, žijící na planetách, které stoprocentně nikdo z vás netouží navštívit. Nebo snad ano?

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Ragnarok za polovic: Nejmladší generace Priceů představuje dalšího člena

Fantasya.cz, nové knihy - 29. Červen 2016 - 22:00
S údajně vyhlazenou rodinou kryptozoologů ze série InCryptid už měli čtenáři tu čest v předchozích dvou dílech, které vyprávěla Verity Priceová. Ta se tentokrát spolu se svým přítelem Dominicem odsouvá do pozadí a v čele vyprávění se ocitá její starší bratr Alex. Do této doby o něm byly v příběhu pouhé zmínky, ale teď se stal rovnou samotným vypravěčem. A to moc dobrým…
Kategorie: Science fiction

Den nezávislosti: Nový útok

FantasyPlanet.cz - 29. Červen 2016 - 13:00

Emmerichu, ty kluku skopčácká, ty jsi největší americký vlastenec všech dob. Kam se na tebe hrabe Donald Trump! Tvoje filmy vždycky byly přehlídka pohádkového amerikanismu, který jednoho nutí vytáhnout si uši nosem. Přitom už jsi v té Americe stačil rozflákat úplně všechno a něco hned několikrát (ty bys ten Bílý dům vážně postavil jinak, co?) a zbytek světa na tom není o moc lépe. Je třeba všechno rozmydlit, aby ze všech národů světa povstali ti praví američtí hrdinové. Ale většinou jsi to ukočíroval tak, že se sice zbytek světa shovívavě usmíval při pohledu na vlající vlajku v západu slunce, ale jinak to mělo obvykle ještě hlavu a patu. Tady jsi to ovšem už dokonale přestřelil!

Věru, děj filmu je neuvěřitelná hovadina od začátku až do konce. „Ber to s nadhledem“, chtělo by se říct. Ale to se dalo u prvního dílu, kde jenom největší prezidentský sympaťák všech dob sednul do stíhačky a vedl útok nebeských jezdců. Ale tady to už prostě nejde, protože se jde přesně podle staré dobré nefunkční sequelové praxe – všeho víííííc a většíííí. A tak matičku Zemi drtí koráb nepopsatelných rozměrů, dvacet let příprav a budování vesmírné obrany se ukáže být totálně na hnědý mazlavý a všechno musí zase zachraňovat bývalý prezident a jeho kamarádi, jejich rodiče a děti, děti jejich dětí, kamarádi jejich dětí a vůbec všichni z rodiny, ulice a oblíbené knajpy, protože ostatní vždycky u všeho zařvou. Pochopitelně v partě nesmí chybět černoši, asiati, homosexuálové a emancipované ženy. Jedinou velkou novinkou do hereckého klišé je sympatický a hrdinný diktátor. Asi se v USA něco změnilo.

Ještě že jsou všichni chytře nedisciplinovaní (mají to v rodině), protože by jim jinak bylo na nic, že jsou naprosto skvělí. A tak mají všichni výborné nápady v pravý čas, objevují se v poslední okamžik a zachrání situaci a plácají mezitím patetické kraviny nebo se snaží být vtipní, což se ale daří tak maximálně neselhávajícímu Jeffu Goldblumovi. Ale nejhorší na tom je, že jsou při tom všem divákovi všichni naprosto ukradení. Tady je třeba zmínit i obvykle sympatický fakt, že se navrátili skoro všichni hrdinové z prvního dílu. Jenže co je to platné, když jsou rozmělněni do hromady dějových linek a odboček, které ve výsledku nemají pořádně hlavu ani patu a nikoho nezajímají. Mě osobně těšil pouze Jeff Goldblum, kterého byla radost po letech opět vidět v jeho nejslavnější poloze neortodoxního vědátora, se kterou kdysi dobyl svět počínaje Mouchou a Jurským parkem II konče. Jinak možná ještě zaujme kořen Liam Hemsworth, protože charisma a kořenitost je evidentně domácí produkt klanu Hemsworthů. Zbytek bohužel vzal čert i s oholeným Billem Pullmanem, není proč se o ně zajímat.

Ale ať už nakonec královna vetřelců honí školní autobus nebo nehoní, Emmerich má opět jedno svoje nezaměnitelné plus. Vizuální stránka prostě bere dech a některé záběry jsou jednoduše skvostné. Sice se ani v nejmenším nekoná nové avatarské wow!, ale i tak by tohle mohl snímku závidět kdejaký soudobý blockbuster včetně nových Star Wars. Skoro se mi chce říct, že tohle se musí vidět v kině, ale nechci pak dostávat poštou chcíplé kočky, tak to neřeknu.

Den nezávislosti: Nový útok je hovadina jak z pohádky, která má všechny atributy pro to, aby z toho byl filmový megaflák, který odstartuje novou úspěšnou předraženou franšízu. Slavný první díl, výborné efekty a obecně vizuál, epické rozměry všeho, relativně slušné mladé herce i nostalgické body ve formě navrátilců z prvního dílu. Všechno by bylo ok, kdyby to ovšem někdo nesmíchal dohromady v totální blbost. Asi jako vzít kvalitní francouzské víno a nejdražší koření z Orientu a uvařit z toho svařák.

Režie: Roland Emmerich
Scénář: Nicolas Wright, James A. Woods, Dean Devlin, Roland Emmerich, James Vanderbilt
Délka: 120 min.
Kamera: Markus Förderer
Hudba: Harald Kloser, Thomas Wanker
Hrají: Liam Hemsworth, Jeff Goldblum, Jessie Usher, Bill Pullman

Hodnocení: 40 %

 

Kategorie: Science fiction

Existence lidstva je ve hvězdách aneb notná dávka optimismu

FantasyPlanet.cz - 29. Červen 2016 - 10:02

A skutečně, autor sám přiznává, že se přidal k současné nové vlně SF, která je v mnoha ohledech hyperrealistická (jak on to charakterizuje „tancuje podle Einsteina“), leč stále plná fantazie a nápadů – vezměte si jako srovnávací materiál třeba Anatém od Neala Stephensona. Upřímně, dobrá SF nutně nepotřebuje přímo propriety vesmírné opery, stačí dobrý příběh a spousta fantazie.

Fantazií autor rozhodně plýtvá. Vrší ji, ne po ždibcích, ale plnými hrstmi ji rozsypává podél celé osy příběhu, někdy je toho až tak moc, že méně odolný čtenář se může tím stokrát dobrým dortem zalknout. Ba co víc, může se začít nudit. Na jednu stranu je vyprávění skutečně uvěřitelné a realistické, na tu druhou autor často sklouzává k popisům pro popisy a zapomíná na to, že příběh je to podstatné.

Brin se dobře orientuje v současných kognitivních vědách a jeho reflexe lidské existence (uznávám, že titul knihy se mu povedl) a jejího minulého a budoucího vývoje jsou velmi trefné, jeho společenské analýzy přesné a model vývoje lidské společnosti, který předestírá, je sice pro běžného smrtelníka kontraintuitivní, ale jinak velmi dobře zkonstruovaný, včetně možných reakcí lidstva na základní konflikty příběhu. Před deseti lety by byl za proroka, ale dnes už kdekdo Stevena Pinkera četl (já též a vřele doporučuju – Better Angels of Our Nature je velmi poučné čtení, zvláště v dnešní vypjaté době plné usilovného šíření paniky a nesmyslných obav) a co bylo tehdy šokující novinkou, je dnes paradigma. Buďme však rádi za autory, kteří stále neomílají do zblbnutí různá notně odleželá klišé stran kontaktu s emzáky. Autor formou miniesejů (pokus začlenit je do příběhu není úplně špatný, ale moc nefunguje) velmi dopodrobna rozebírá všechny možnosti kontaktů mimozemšťanů s námi (také zajímavý úhel pohledu) a různých pohledů na možnosti lidstva ocitnout se definitivně v minulosti.

Čímž se dostáváme k tomu, o čem ten skoro tisícistránkový moloch (v českém vydání 690 stran docela hustým malým fontem) vlastně je. Stručně by se to dalo shrnout – Potkali jsme je a přežili to, sobě navzdory. Vlastně autor doslova hýří optimismem stran toho, jak se lidstvo zachová, zjistí-li, že nejenže ve vesmíru není samo, ale že je tam i přes děsivé ticho vlastně přecpáno. Brin setkání s mimozemšťany, které by mnohý autor zrovna v tomto aranžmá snadno využil k exemplárnímu vyhlazení lidstva, líčí jako šťastnou náhodu, která dovolila člověčenstvu odpíchnout se ode dna a dosáhnout hvězd. Nebojte se, příběh není barvotiskový, má své zloduchy a honičky, tajné organizace a spiklence, bezohledné politiky a hrdinné prosté lidi, ale čtením člověk rychle získá dojem, že autor svět ze všeho vyseká, i když to na šťastný konec aktuálně vůbec nevypadá. Tento druh jisté předvídatelnosti bych řadil k negativům díla. U tak rozsáhlé prózy absence tahu značně otupuje vůli číst. Marcela Prousta a jemu podobné také čtou jen magoři a literární vědci (pokud se tyto množiny signifikantně neprolínají).

David Brin se dopustil velkého počinu, po mnoha stránkách překonal stará a opravdu zapšklá a vyčpělá klišé literatury SF o kontaktu s mimozemšťany, využil při psaní mnoho moderních literárních postupů (zvláštní postavy, zvláštní úhly pohledu) a předvedl moderní sci-fi (tj. využití současných poznatků všech věd, nejen staré oblíbené fyziky, ale třeba i kognitivní psychologie). Na stranu druhou, to sousto, co si ukousl, bylo skutečně výrazně nad jeho síly a nejvíce se to promítá v nezvládnutém příběhu, který je rozvláčný, dýchavičný a nerovnoměrně hrká po své cestě od začátku ke konci. Zase, i přes to vše, autor dokázal do děje vnést dva velmi podařené, překvapivé a vtipné zvraty, jenže ty nestačily k oživení, žel zapadly do bahýnka v zásadě poklidné atmosféry.

Na závěr zkusím malou analýzu ohlasu, koneckonců recenze by měla pomáhat potenciálním čtenářům. Českým čtenářům se kniha spíše líbila, legionáři 81 % (23 hlasů), databáze knih 74 % (17 hlasů), recenzenti jsou nadšení (J. Nováková v XB-1, M. Slíva’ová na Sardenu) či jen mírně kritičtí (R. Červenka na Fantasyi).

Podíváme-li se na hodnocení a recenze zahraniční (modelový amazon v UK i v US), zjistíme, že hodnocení je tam výrazněji vychýleno oproti běžnému rozdělení hodnocení u dobře přijímané knihy (ta má postupně klesající četnost hodnocení od nejvyššího k nejnižšímu) v kategorii úplného zklamání (více jednoastrových hodnocení než dvuastrových). Navíc pětiastrových hodnocení je okolo 40 %, to modelový Neal Stephenson s Anatémem dopadl lépe – 46 %.

Goodreads mají větší počet jednotlivých hodnocení, zde se horší přijetí projevilo více udělenými čtyřastrovými hodnoceními než pětiastrovými.

Podle textů čtenářských komentářů, Brin se především netrefil do vkusu svých věrných čtenářů, kteří mu zazlívají odklon od jeho tradičního psaní. Jeho noví čtenáři, nalákaní patrně anotacemi, často hodnotí dílo jako kopec velmi sofistikované nudy, a asi nejčastěji se ozývají hlasy, že to není opravdu tak špatné, jak tvrdí jiní, ale šlo by to určitě lépe; k těm se přidám i já. Velmi oceňuji, jak se autor ponořil do svého světa po stránce jeho tvorby, méně oceňuji unylost, s jakou nám ho pak podal. Trend hyperrealistické SF se mi líbí, ale na peru toho kterého autora opravdu záleží o moc více než na kulisách, které podává.

David Brin: Existence
Vydal: Triton, 2015
Překlad: Jakub Němeček
Počet stran: 692
Cena: 499 Kč

Kategorie: Science fiction

Scifi News: Doctor na návšteve!

ScifiZin, fantastický magazín - 7. Prosinec 2015 - 4:00

Mnohí si už určite stihli všimnúť, že Peter Jackson mal veľmi zaujímavú návštevu. Zastavil sa u neho Doctor Who, aby mu odovzdal odkaz. A čo to znamená, už asi všetci dobre vieme, takže si to radšej pozrite.

 

Drony sú v poslednej dobe veľmi pálčivou témou, keďže pre niektorých je to vynikajúce hobby a iní v tom vidia potenciálnu hroznu. No a filmový priemysel zase námet na dobrý film. Eye in the Sky kombinuje toto všetko a ponúka triler, ktorý určite stojí za pozornosť.

 

Uncanny Valley je vynikajúcou snímkou mapujúcou tenkú líniu medzi virtuálnym a skutočným svetom. To, že nie všetko je také, ako vyzerá, sa presvedčíte, až keď je už neskoro.

 

Na záver tu máme krátky film, ktorý tu už raz bol. Dôvod prečo ho sem zaraďujeme znovu je ten, že The Shaman sa stal najlepším krátkym sci-fi filmom roku 2015. A to oprávnene.

 

Kategorie: Science fiction

Scifi News: Vojna sa blíži!

ScifiZin, fantastický magazín - 30. Listopad 2015 - 5:35

Konečne tu máme prvý trailer na Captain America: Civil War. Aj hrdinovia majú občas medzi sebou nezhody, a potom to nie vždy dopadne dobre. Pozrite si trailer a pripravte sa na na to, že jar bude viac než horúca.

Opäť tu máme kúsok zábavy v podaní How It Should… Tentokrát si to odniesli Star Wars II: Attack of the Clones. Nuž porovnajte sami, ktorý koniec sa Vám páči viac.

Fallout: Las Vegas patrí stále medzi žiadané hry, aj vďaka moderom, ktorí stále prinášajú niečo nové. Tentokrát to je síce návrat do minulosti, ale rozhodne poteší. Reč je o novom mode, ktorý umožní hráčom prejsť si prvý diel Falloutu zasadený do Las Vegas.

 

Kategorie: Science fiction

Scifi News: Flash & Arrow!

ScifiZin, fantastický magazín - 23. Listopad 2015 - 5:00

V poslednej dobe sme si už zvykli, že jeden hrdina nestačí na všetko a občas potrebuje výpomoc. Tak je tomu aj v prípade Flasha a Arrowa, ktorí to roztočia naplno už 2. decembra.

Boj medzi ľuďmi a androidmi je odveká záležitosť scifi, avšak niekedy sa podarí to pojať naozaj zaujímavo. To je prípad krátkeho filmu Singularity, ktorý Vám dnes prinášame.

Záverečný diel ságy Lightning Returs: Final Fantasy má konečne dátum vydania na Steame. Stane sa tak už 10. decembra, pričom cena by mala ostať rovnaká, ako pri predošlých dieloch.

Kategorie: Science fiction

Scifi News: The Last Man!

ScifiZin, fantastický magazín - 16. Listopad 2015 - 5:00

Zobudiť sa do ruín civilizovaného sveta vie byť niekedy poriadny šok. Najmä, ak to vyzerá, že ste ostali posledným človekom na Zemi.

Život vo vesmíre nie je vôbec jednoduchý. Presvedčiť sa o tom môžeme v novej snímke z dielne Syfy Films s názvom 400 Days. Ten zachytáva osudy štyroch kozmonautov, ktorí boli vyslaní na simulovanú misiu, ktorej cieľom je zistiť, aký má dopad život vo vesmíre na psychiku človeka. A ako to už býva zvykom, nie všetko ide podľa plánu.

Okolo Star Wars je v poslednej dobe rušno, a tak nechýbajú ani novinky z Battlefrontu. EA tento týždeň vypustila ďalší vývojársky denník, ktorý sa zameriava na samotných hrdinov.

Kategorie: Science fiction

Scifi News: StarCraft zažije rozhodujúci boj!

ScifiZin, fantastický magazín - 9. Listopad 2015 - 5:00

StarCraft 2: Legacy of the Void dostal finálny trailer ktorý prezentuje rozhodujúci boj o galaxiu. Každá chyba bude potrestaná, každé víťazstvo oslávené. A ako to dopadne, záleží iba na Vás.

 

Prvého traileru sa dočkal konečne aj Fallout 4, a podľa záberov, je sa na čo tešiť. Svet za stenami Vaultu 111 bude drsné miesto, kde prežijú iba tí najsilnejší.

 

O nič ľahšie to nebude ani vo svete budúcnosti v Anno 2205. Ľudstvo už dávno osídlilo Mesiac, a teraz nastal čas, aby konečne dosiahlo ku hviezdam. Cesta však nebude ľahká, a život tam vonku si treba zaslúžiť.

Kategorie: Science fiction

Scifi News: Sila sa prebúdza!

ScifiZin, fantastický magazín - 26. Říjen 2015 - 5:30

Vonku je prvý trailer na Star Wars VII: The Force Awakens! A hoci pripomína štvorku v ženskom prevedení, je sa na čo tešiť. A to nielen po stránke efektov, ale aj príbehu. Veď kto by nechcel zažiť ďalšie pokračovanie ságy.

Z dielne How It Should Have Ended tu dnes máme niečo nové. Nielen nový diel, ale aj spracovanie. Tentokrát si zobrali pod dohľad druhý diel Back to the Future, avšak ukázali nám, ako by mal začať.

Ghost in the Shell: The New Movie sa prezentuje prvým trailerom, ktorý ponúka poriadnu dávku akcie a filozofovania, ktoré sú základnými piliermi tohto univerza. Premiéra je už budúci mesiac, tak sa pripravte!

Kategorie: Science fiction

Scifi News: Star Citizen v podaní hviezd!

ScifiZin, fantastický magazín - 19. Říjen 2015 - 5:05

Singleplayerová kampaň Star Citizen bude nabitá hlasmi hviezd ako Garry Oldman, Gilian Anderson či Mark Hamill. Dokopy by ich malo byť až šestnásť, pričom počet sa môže ešte zvýšiť. Squadron 42, ako sa kampaň volá, tak bude naozaj hviezdna.

Halo 5: Guardians sa blíži každým dňom, a tak si čakanie môžeme spríjemniť launch trailerom, ktorý dokonale vystihuje kvality hry.

Opäť tu máme počin z dielne 8-bit Cinema, a tentokrát je to Mad Max: Fury Road. Treba podotknúť, že toto prevedenie sa naozaj podarilo.

No a na záver tu máme jeden krátky animovaný film inšpirovaný 50-tými rokmi.

Kategorie: Science fiction

1. Leden 1970 - 1:00
TOPlist