Science fiction

Skalpy 4. Co to hryže ve vnitřnostech? Kulka, nůž, nebo svědomí?

Fantasya.cz, nové knihy - 26. Květen 2016 - 22:00
Dashiell Zlý kůň se stěhuje k matce, Lincoln Rudá vrána vyhání z krmítka škodlivé invazivní druhy a Dino Zakrslý medvěd se natahuje po štěstí.
Kategorie: Science fiction

Steampunk po asijsku

FantasyPlanet.cz - 26. Květen 2016 - 13:25

Anotace:

Dvanáct autorů, dvanáct neobyčejných příběhů z Filipín, Vietnamu, Thajska, Indonésie a Singapuru.
Nad filipínskými ostrovy létají velryby, ve vietnamských horách se skrývají monstra z počátku věků, thajské špionky a buddhističtí mniši testují mechanické brouky, indonéské vody střeží parní vzducholodě a v Singapuru čínské mafii zmizí důležitý pohřební parovůz.
Unikátní antologie dvanácti steampunkových povídek z jihovýchodní Asie přináší nevšední propojení žánru s tamní mytologií, historií a kulturou.
Legendy, tradice a technologie splývají v úžasném mixu, který doplňuje doslov orientalisty a spisovatele Jaroslava Olši, jr., shrnující vývoj a stav science fiction literatury v jihovýchodní Asii. Ojedinělý počin Krocení sopek předkládá českému čtenáři fantastické a steampunkové příběhy, o kterých doposud neměl ani páru!
Obálku inspirovanou jednou z povídek a vietnamskými legendami vytvořil pro české vydání Hài Hoàng, ilustrátor žijící v Ho Či Minově Městě.

O jednotlivých autorech se více dočtete na webu Gorgony.

Jaymee Goh, Joyce Chng (eds.): Krocení sopek – Fantastické příběhy z jihovýchodní Asie
Vydává: Gorgona, 2016
Překlad: Jan Kravčík
Obálka: Hài Hoàng Trần Sơn
Formát: brož.
Počet stran: 336
Cena: 329 Kč

Ukázky:

Kategorie: Science fiction

Soutěž o audioknihy na MZ Fans

FantasyPlanet.cz - 26. Květen 2016 - 12:29
Pro získání audioknihy je potřeba splnit soutěžní úkol: vybrat knihu, povídku či text obecně, který byste rádi viděli zfilmovaný, a jak by tahle filmová verze měla vypadat (jaké by měla mít obsazení, hudbu atd.). Fantazii se meze nekladou ani v provedení – můžete psát jednoduché tipy, stejně jako třeba celé scénáře, kresby, komiksy či cokoliv jiného. Odpovědi posílejte na mail redakce@mz-fans.cz. Soutěž končí 30. června. Více se dozvíte na stránkách MZ Fans.
Kategorie: Science fiction

Vodní nůž tne do živého

FantasyPlanet.cz - 26. Květen 2016 - 11:05

Lidstvo si příliš pozdě uvědomilo, že ho jeho nezodpovědnost dovedla na pokraj ekologické katastrofy. Podnebí se změnilo a teplota neústupně stoupla. Jihozápad Spojených států, který nikdy nebýval nejhojnější oblastí země, se tak záhy proměnil v pouštní oblast, v níž se každá kapka vody stala malým bohatstvím. Jednotlivé státy mezi sebou začaly bojovat o jednotlivé zdroje, přičemž původně mírumilovné a čistě právní souboje začaly nabírat násilnějších a vypočítavějších podob. Mexiko, ležící až daleko na jihu, na konci všech přítoků, se zhroutilo do Kartelových států a jeho obyvatelé se hromadně vydali na sever za lepším. Hranice každého státu hlídají ozbrojené jednotky ve spolupráci s najatými tlupami surovců, život jednotlivce má stále nižší hodnotu a civilizace se stává legendou. Jedinými oázami pohodlí a dostatku tak zůstávají arkologie. Uzavřená města s maximální recyklací vody a odpadu majetným nabízejí starý dobrý způsob života, nekonečné sprchy a bujnou vegetaci v zahradách.

Coloradská královna Catherine Caseová, která prakticky vládne Los Angeles a staví jednu arkologii za druhou, je jedním z největších hráčů v okolí. Ví, že přežije jen ten, kdo získá více vodních práv než ostatní, a proto neváhá tlačit na své protivníky v Nevadě a Kalifornii jak právní, tak i násilnou cestou. Její „vodní nože“ – speciální agenti vysílaní do míst, kde je nutné někoho rázně odříznout od vody – jsou proslulí široko daleko a každý se bojí jejich příchodu. Tím nejlepším je pak Angel Velasquez, jehož nejnovější práce vede do Phoenixu, pomalu umírajícího města topícího se v organizovaném zločinu a postupující poušti. Zdá se totiž, že se na scéně objevil dokument, který by zaručoval vodní práva na řeku Colorado tak stará, že by přebila všechna ostatní. Takové terno ovšem nalomí nejednu loajalitu a přitáhne spoustu supů čekajících na příležitost.

Paolo Bacigalupi tematikou svých prací jednoznačně směřuje k postkatastrofickým thrillerům s důrazem na ekologii, přičemž ani Vodní nůž není žádnou výjimkou. Na třech stech padesáti stranách se nám tak dostává fascinujícího a uvěřitelného popisu světa, který bychom sami jednou mohli zažít, pokud si hodně rychle nezačneme dávat pozor, jak zacházíme s matičkou Zemí. Netřeba se však bát nějaké agitky za zelenější způsob života nebo suchého akademického poučování o příčinách a důsledcích. Autor raději sází na hutnou atmosféru, kterou snadno buduje od začátku knihy až do samého konce. Při čtení vám tak vyschne v ústech a zalije vás všeobjímající horko, zatoužíte po převzácné sprše a popřemýšlíte, jak hrozná je asi voda z recyklované moči.

Krom nesnadného pouštního života vás také čeká akce a napětí. Ať už věci vybuchují do vzduchu, hrdinové se ocitají v přestřelce, v přecpané márnici hledají námět na článek nebo jen sedí doma a poslouchají nastartovanou dodávku na ulici, obě složky pracují, jak mají, a napínají vám nervy k prasknutí. Pan Bacigalupi ví, kdy trochu zvolnit, kdy přidat, kdy situaci odlehčit a kdy z hrdinů vytáhnout maximum a dohnat je na samé meze jejich sil. Členění na kapitoly a přeskakování mezi třemi hlavními postavami a jejich vlastními dějovými linkami, které se setkávají až později, mu pak umožnilo vybudovat dobře napsané cliffhangery, díky nimž jste jako na jehlách, kdy nebo jestli hrdina zemře, či nikoliv. Příběh sám o sobě přitom nikde nepřešlapuje, ani zběsile neuhání kupředu. Zkrátka si drží stabilní tempo a neúprosně se i přes přesuny mezi postavami a místy sune plynule kupředu ke svému cíli. Je přehledný, promyšlený, a byť nejde o originální myšlenku, překvapí a rozhodně ho nelze snadno předvídat.

Zaujmou i samotné hlavní postavy knihy. Vodní nůž Angel možná není mužem, kterého byste chtěli někdy potkat, a nebude snadné si k němu najít nějaké hlubší pouto, přesto je to muž na svém místě. Drsňák pro drsnou práci, který nezapomíná, že aby člověk uspěl, nestačí jen bezduché násilí, musí se i přemýšlet. Novinářka Lucy Monroeová do Phoenixu původně přišla z vodou obdařeného severu. Během let ji ale město pohltilo a ona nasákla jeho beznadějí, neúprosností a zatvrzelostí. Ví, že tady člověk musí za vše zaplatit a o zvědavosti to platí dvojnásob. I přes drsné zkušenosti však nezapomíná na lidskost a ideály. Oproti ní si mladičká Maria Villarosová život nemaluje. Žije ve slumech, její nejlepší kamarádka se živí prostitucí a podléhá drogám, přičemž ona sama je od stejného osudu jen krůček daleko. Touží po bezpečí, po úniku z pekla, v němž žije, ale je příliš realistická, než aby pro chudou osamělou holku viděla cestu ven. Tři zcela odlišní lidé bojují o život odlišnými a přesto stejnými způsoby, zatímco je jim neustále dokazováno, že štěstí je přelétavé a že o život člověk přijde snadněji, než by se chtělo věřit. Ať už se v nich vidíte, nebo ne, budete jim fandit, budete se o ně bát a budete jim přát štěstí.

Vodní nůž je skvělá kniha. Snad by se dalo vytknout, že závěr nebyl tak grandiózní, jak by mohl být, nebo že autor občas z hrdinů (hlavně z Angela) dělal superhrdiny, ale to už jsou jen hnidopišské drobnosti. Celkově vzato je to skvělá záležitost s perfektně vystavěnou atmosférou, která vás pohltí. Přestože je to především akční příběh, rozhodně nejde jen o bezduchou přestřelku. Román ve vás zanechá dost podnětů k přemýšlení a donutí vás zauvažovat nejen nad ekologickými dopady vašeho jednání, ale také nad tím, kdy je ještě člověk člověkem a kdy už zvířetem. Za zmínku také stojí i dobrý překlad, pečlivé provedení a nádherná obálka s ilustracemi uvnitř knihy. Argo se zkrátka zase jednou předvedlo ve velkém!

Paolo Bacigalupi: Vodní nůž
Vydal: Argo, 2016
Překlad: Richard Podaný
Obálka a ilustrace: Milan Malík
Počet stran: 352
Cena: 398 Kč

Hodnocení: 90 %
Kategorie: Science fiction

LITERATURA: nový titul z nakladatelství Epocha

Sarden.cz - 26. Květen 2016 - 0:00
Tagy: LiteraturaEpochaFantastická EpochaMerry Gentry

Nakladatelství Epocha vydává 54. svazek Fantastické Epochy:

Vášeň a intriky – Merry Gentry v Objetí mrazu

Laurell K. Hamiltonovou proslavila u nás i po celém světě bestsellerová série Anita Blakeová – lovkyně upírů, která v dnešní době čítá již dvacet čtyři dílů. Během psaní Anity Hamiltonová dostala nápad a zrodila se nová dark fantasy série Merry Gentry.

Stejnojmenná hlavní hrdinka pracovala jako soukromé očko v Los Angeles v oddělení pro nadpřirozené případy. A že o ně ve světě, kde vedle lidí žijí všemožné druhy kouzelných bytostí, není nouze.

Merry, která v sobě má malou příměs kouzelné krve, je však ve skutečnosti princeznou Temného království a má nárok na trůn. Jenže ne každý by ji na něm rád viděl. Proto utekla do lidského světa a skrývala se pod falešnou identitou.

Série Merry Gentry začíná ve chvíli, kdy je její tajemství prozrazeno. Merry se vrací ke dvoru a musí čelit mocenským pletichám, v nichž sex a láska jsou jen nástroji k dosažení vyšších cílů. Zachovat si důstojnost a zůstat věrná svým citům a zásadám není snadné, když Merry na každém kroku jde o holý život…

 

Knihu si můžete se slevou zakoupit v našem e-shopu:
http://www.epocha.cz/detailknihy.php?id=689

Novinky, obálky, ukázky, zajímavosti... najdete na:
www.facebook.com/fantastickaepocha www.facebook.com/anitablakeova

Ukázka:
https://issuu.com/epocha/docs/objetimrazu_ukazka

 

Anotace:

„Meredith, Meredith, ne, neukradnou mi tě!“ ječel za mnou Taranis.

Zpoza nás se vyřinulo zlaté spalující světlo. Jako první nám do zad udeřil žár. Rozpoznala jsem Rhysův hlas. Slyšela jsem za námi dupot nohou, ale věděla jsem, že dorazí příliš pozdě. Na rozdíl od toho, co se ukazuje ve filmech, světlo nemůžete předběhnout. Dokonce ani sidhe nejsou tak rychlí.

Princezna Meredith, dědička Temného trůnu, už dávno není soukromým očkem z Los Angeles. Svůj obyčejný život musela opustit a stát se nadějí Říše kouzel – pokud ji tedy její protivníci – nebo sadistická teta Andais, královna Vzduchu a Temnoty – nezabijí dřív, než stihne otěhotnět s některým ze svých milovaných osobních strážců.

Ovšem nyní jsou tři z těchto mužů, kteří by za Meredith položili bez váhání život, obviněni ze znásilnění šlechtičny Požehnaného království. Od začátku je jasné, že Taranis, král Světla a Iluzí, sleduje vlastní cíle a Merry bude muset tentokrát podstoupit bitvu s tím nejhorším možným nepřítelem – s lidskými právníky. O čest, život svých milenců a vlastní svobodu. Má ale vůbec šanci, když je jasné, že její strýc Taranis podléhá šílenství a chtíči a nehodlá hrát fér? Merry se ocitá ve víru intrik a pozornosti mužů, o které rozhodně nestojí – zvláště když to znamená ztrátu těch, které skutečně miluje...

Pokud jste si mysleli, že nebezpečí číhá jen v Temném království, je na čase změnit názor!

 

Info o knize:

Autorka: Laurell K. Hamiltonová / Překlad: Dominika Moulíková / Foto na obálce: Jakub Jíra / Grafická úprava obálky: Lukáš Tuma / Formát: váz. s přebalem, 130x194 mm / Počet stran: 256 / Cena: 229 Kč / Nakladatel: Nakladatelství Epocha (www.epocha.cz) / Fantastická Epocha (54. svazek) / ISBN: 978-80-7425-290-7

O autorce:

Laurell K. Hamiltonová (* 1963)

Americká autorka, v současné době žije spolu s rodinou ve městečku Sims ve státě Indiana. Počátky její literární kariéry měly podobu hrstky povídek, fantasy románu Nightseer a také dvou knih z prostředí televizního seriálu Star Trek: Next Generation a RPG hry Ravenloft. Skutečný úspěch jí ale přinesla až rozsáhlá série Anita Blakeová, lovkyně upírů, které se po celém světě vydalo více než šest milionů výtisků v šestnácti jazycích, dočkala se komiksového zpracování a stala se jedním ze základních kamenů dnes tolik populárního subžánru paranormálních romancí. Tuto vlajkovou loď autorčiny tvorby doplňuje podobně laděný cyklus Merry Gentryová, v němž stejnojmenná hlavní hrdinka opustí nadpřirozenou říši a ukryje se v moderním Los Angeles, kde si zařídí zcela novou identitu jako soukromá vyšetřovatelka. Více o Laurell K. Hamiltonové se dozvíte na jejím domovském webu www.laurellkhamilton.org.

Již vyšlo:

Vyzkoušejte také další sérii L. K. Hamiltonové – Anitu Blakeovou, lovkyni upírů. V nakladatelství Epocha vyšlo již 17 dílů!

 

 

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Nakladatelství Epocha vydává 54. svazek Fantastické Epochy: Merry Gentry od L. K. Hamilton bude v Objetí mrazu.

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Editorial: 16

Sarden.cz - 25. Květen 2016 - 23:49
Tagy: EditorialM. StručovskýSardenLidépublicistika

Je to až neuvěřitelné ale Sarden se dnešním dnem dožívá krásných šestnácti let. A všichni, kteří jej sledují ještě z časů, kdy byl součástí Neviditelného psa, mi dají jistě za pravdu, že ve svém vývoji ušel pořádný kus cesty, ať už v kvalitativní ale i vizuální stránce. Za těch šestnáct let si vybudoval svoje jméno a získal svou tvář. Zároveň ale nepřestal být hravý a nepřestal milovat fantastiku ve všech jejích podobách. Také si ale uvědomoval, že je nutné se neustále přizpůsobovat moderním trendům ať už těm vizuálním anebo tematickým a na tuto skutečnost nebude zapomínat ani v budoucnosti. Není totiž možné přešlapovat na místě, jinak zmrznete v čase. A to je věc, kterou si Sarden nepřeje. Sarden chce totiž být stále mladý, krásný a aktuální.  

O změnách, kterými Sarden prošel v poslední době vás již informovala Monika v květnovém editorialu. Já bych na tomto místě chtěl poděkovat lidem, kteří dění na Sardenu ovlivňují svým dílem. Monice Dvořákové, protože lepší zástupkyni bych si nemohl přát a občas si díky ní připadám jako Doctor Who se svým oddaným společníkem. Bez Moniky bychom nikdy neměli všechny ty skvělé soutěže. Děkuju Petrovi Šimčíkovi za to, že se stará o perfektní vizuál – všechny kabátky, které jste mohli tenhle rok vidět, jsou tu díky němu, stejně jako vizuální podoba v klasickém módu. A samozřejmě děkuji všem redaktorům, protože jsou to oni, kdo vytváří dvanáct měsíců ročně a sedm dní v týdnu články a recenze, které si u nás můžete přečíst. Jste naprosto perfektní parta.

Děkuji také všem nakladatelům za to, že nám poskytují knihy na recenze a do soutěží.

A samozřejmě děkuji tomu nejdůležitějšímu člověku – tobě, milý čtenáři. Protože ty jsi ten primární důvod, proč existujeme a proč se snažíme stále být tak dobří. A budeme rádi, když se k nám budeš vracet i dál. 

Za redakci Sardenu

Martin Stručovský

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Je nám šestnáct let. 

Obrázky v článku: Teaser obrázek (šířka): 
Kategorie: Science fiction

Možnost ostrova: Co znamená být člověkem?

Fantasya.cz, nové knihy - 25. Květen 2016 - 22:00
Druhé vydání románu úspěšného francouzského autora Michela Houellebecqa u nás sice nevyvolá takové pozdvižení jako jeho loňské dílo Podvolení, vyvolávajícím až hysterické reakce pohledem na islamizovanou Evropu budoucnosti, ale přesto bychom Možnost ostrova neměli nechat proplout bez povšimnutí.
Kategorie: Science fiction

Naruto se dočasně loučí

FantasyPlanet.cz - 25. Květen 2016 - 11:23

Tak jsme se přeci jen dočkali. A trvalo to jen 5 let! Je to neuvěřitelné, ale momentálně nejdéle vycházející manga série na našem trhu se dočkala již svého 27. svazku, který ukončuje jednu velkou narutovskou éru. A to relativně v poklidu a bez fanfár. Emocionální koktejl akčních nindžů jsme si totiž užili už minule.

Nenechte se tedy zmást obálkou – Sasukeho prokletá podoba znova nepřijde. Ve skutečnosti jsou první tři kapitoly svazku jen takovým klidným zakončením, tedy spíš slouží jako takové ticho před bouří. A ta přijde, jak naznačují poslední strany, v podobě mocné skupiny nepřátel. Ale to bychom předbíhali. Naruto a jeho přátelé se musejí vylízat ze svých zranění, vedlejší postavy se ukáží, aby na ně čtenář nezapomněl, a samozřejmě musí padnout několik hlášek o přátelství a snech. Zároveň nám Kišimoto ale jasně naznačuje, jakým směrem se postavy chtějí ubírat, a samotný Naruto učiní rozhodnutí, které je ve své podstatě velmi příjemné a odvážné. Ovšem nic, co by zvedalo ze židle.

Naštěstí se mnohem zajímavější události odehrávají v dalších šesti kapitolách, kdy se vrátíme v čase do doby, kdy byl Kakaši ve stejném věku jako Naruto a kdy spolu se svým týmem čelil jedné nebezpečné misi. Je opravdu velmi zábavné sledovat, jakým způsobem se Kakašiho charakter změnil z bezpohlavního neřáda na charismatického frajera.  Díky tomuto příběhu také chápeme, proč má takovou víru v Naruta a proč dělá to, co dělá. Konečně vidíme jeho úhel pohledu, jeho myšlenky a tragický příběh, který ho do konce života ovlivnil. Aniž bych chtěl nějakým způsobem prozrazovat děj, je to opravdu hodně silně napsaný scénář, který musí i cynika emocionálně rozhodit. Mimo skvělý příběh však funguje tento střípek děje jako ukázkové odreagování a příjemný bonus do promyšleného světa nindžů. A pochopitelně má tento příběhový úsek naznačit i něco, co bude velmi důležité pro samotnou budoucnost série.

Masaši Kišimoto se určitě neustále zlepšuje. Pokud srovnáte první svazky s těmi posledními, uvidíte, že jeho kresba je mnohem dynamičtější, přesnější a zároveň jemnější. Jenže díky tomu jsou minimálně výrazy v obličeji limitované plochým rukopisem, což platí i pro pozadí, které (pokud existuje), je relativně suše podáno. Kameny a stromy jsou pak záchranou pro jeho velké množství čárkování, ovšem i díky tomu je jeho styl často lehce průhledný a nepřekvapující. Určitě by nebylo na škodu, kdyby se snažil více dotvářet atmosféru minimálně nějakým stínováním či tučnějším obtahováním. Ale to je čistě můj problém a rozhodně chápu, že mohu naříkat sám. Pořád se jedná o přehlednou, pěkně nakreslenou mangu se vším všudy.

Kakašiho příběh je rozhodně brilantní lahůdkou, zatímco zbylé tři kapitoly jedou v lehkém průměru, to však vůbec nevadí, protože příště se Naruto vrátí ve velkém stylu se spoustou změn!

Autor: Masaši Kišimoto
Překlad: Jan Horgoš
Vydal: Crew, 2016
Počet stran: 190
Cena: 189 Kč

Hodnocení: 70 %
Kategorie: Science fiction

Trailer k datadisku Zaklínač: Krev a víno

FantasyPlanet.cz - 25. Květen 2016 - 10:54

Bílý vlk tentokrát zamíří do nového kraje, Toussaintu, kde na něj čekají nové zakázky a povinnosti. Vývojáři hráčům slibují kolem 30 hodin hraní, přes 90 questů (včetně hledání pokladů a drobných vedlejších úkolů), 30 nových zbraní a 20 nových příšer. Podobně jako u Srdce z kamene, i v tomto datadisku se objeví nový řemeslník pro úpravu a vylepšení zbrojí. Doufejme, že bude užitečnější než runotepec v Srdci z kamene. Skalní fanoušci v teaseru a traileru pravděpodobně poznají některé ze zbrojí z prvního a druhého herního Zaklínače. Změnou měl projít i strom vývoje postavy, který má obohatit dvanáct nových schopností (znamení aard na zmražení protivníků a nechat je následně vybuchnout). S novým regionem nepřichází jen nová monstra, ale i zcela nový soundtrack. Geralt by měl dokonce vlastnit svou vlastní vinici, kterou si budou moci hráči upravit dle své chuti (dekorovat obrazy, knihami, zbraněmi apod.). Některé informace naznačují, že by našeho hrdinu na této usedlosti mohli navštívit někteří ze starých známých.

To a mnohem více přinese 31. května datadisk Krev a víno. Nevím jak vy, ale my se určitě těšíme.

 

Kategorie: Science fiction

FILM: Captain America: Občanská válka

Sarden.cz - 25. Květen 2016 - 7:53
Tagy: MarvelCaptain AmericaFilmIron ManAvengersCh. EvansRobert Downey jr.

Batman v Superman zanechal v ústech některých diváků a fanoušků hořkou pachuť. DC svou šanci dostalo. Teď je na řadě nejnovější nářez od Marvelu. Jak dopadl americký skautík?

I přesto, že byla Civil War mnohými označována jako Avengers 2,5, jedná se stále o příběh zaměřený na Steva Rogerse alias Captaina Americu. Ten se snaží najít svého bývalého přítele Buckyho, antagonistu dva roky starého Winter Soldiera. Musí jej ale nalézt dřív, než se to podaří vládě, která ho vytrvale nahání. Problém nastává, když Capovi zkříží cestu jeho přátelé.

V MCU (Filmový vesmír Marvelu) přišel čas podniknout velmi radikální kroky. Od založení Avengers v roce 2012 se nejmocnější hrdinové světa potýkali s naštvanými bohy, mimozemšťany, nejzlejší organizací světa a nihilistickým robotem. I přesto, že vždy zvítězili a hrozbu zažehnali, Avengers se nyní musí potýkat s následky. Superhrdinové nemohou jen tak nekontrolovaně pobíhat, je potřeba je hlídat, dirigovat a směrovat jejich úsilí. Od toho vláda sepsala Sokovijskou smlouvu. Nyní ji nic nebrání v tom, aby začala s registrací hrdinů. Tedy, až na Steva Rogerse, který se smlouvou nesouhlasí. Jeho kolega Tony Stark si ale myslí, že legislativa je to jediné správné řešení. Když ale nepomohou slova, je potřeba vyřešit to trochou toho old-school násilí.

Kromě Thora, Hulka a Guardians of the Galaxy se můžete těšit snad opravdu na všechny známé charaktery, Starkem začínaje a Scottem „Ant-Manem“ Langem konče. Všichni mají v příběhu svou roli a stojí před nimi těžká volba: Podpořit Starka a jeho nový zákon, nebo se postavit na stranu Steva Rogerse a bojovat za svobodu superhrdinů. Sokovijská smlouva totiž proti sobě postaví nejen přátele, ale i dlouhodobé parťáky a partnery. Aby toho ale nebylo málo, na scénu sebevědomě nakráčí i nové postavy: T’Challa, korunní princ afrického národa Wakanda a Black Panther, a Peter Parker, puberťák, středoškolák, génius, Spider-Man. Nově příchozí v podání Chadwicka Bosemana a Toma Hollanda pořádně zamíchají kartami a způsobí pěkný zmatek na bojišti.

Captain America: Civil War je všechno, co chcete od Marvel filmu. Oblíbené, trojrozměrné charaktery, humor přesně ve chvílích, kdy je potřeba, osobní dramata, slušnou dávku napětí a naprosto perfektní akci s bezchybnou choreografií! Toho všeho se vám dostane a budete to žrát jedna radost.

Na druhou stranu i Civil War trpí svými problémy. Například slabší záporák Zemo v podání úžasně slizkého Daniela Brühla. Ne slabý. Slabší. Jeho plán není nic megalomanského ani šíleného, jeho motivace je jasná a jednoduchá, plán prostý. Je to právě tento komorní nádech, kvůli kterému Zemo nevydrží ve společnosti šílených ultra-zlounů jako Loki nebo Ultron. Výsledky jeho plánů budou doznívat ještě dlouho v dalších filmech, mluvíme totiž o první záporné postavě, která ve filmovém Marvelu uspěla. Ale bohužel i přesto, že se na Zema dobře kouká, jeho charakter je spíše jeden z těch zapomenutelných. Možná je to právě záměr této postavy: způsobit neskutečný chaos, na který budou všichni dlouho vzpomínat, ale nadále zůstat zapomenutý v pozadí. Zemo v tomto smyslu funguje skvěle.

Další problém, kterým Civil War trpí, je klasická potíž (ne všech!) komiksů a jejich adaptací: chybí pocit, že se něco fakt stalo. Pamatujete na první Avengers, když New York zničili Chitauri? Nebo na Ultrona, který snadno rozdrtil evropskou zemi Sokovii? To jsou věci, na které se nezapomíná. Vždyť právě druhé zmíněné pomohlo stvořit zápletku tohoto filmu. I v tomto ohledu se promítá již probíraná komornost. Nehrozí zničení světa, nehrozí smrt milionů civilistů rukou šíleného poloboha. V sázce je přátelství. Jistě, že je to důležité, ale pokud jste zvyklí na pořádnou destrukci a zkázu, v Civil War se jí nedočkáte.

Máte rádi Marvel filmy a hlavně politická dramata se Stevem Rogersem? Skvělé! Potom jste Captaina Americu: Civil War už zřejmě viděli a k těmhle řádkům jste se ani nedostali. Pokud jste stále na vážkách, vězte, že se dočkáte všeho, co čekáte od akčního komornějšího komiksového filmu. Žádné exploze ničící města, žádní mocí posedlí záporáci, ale osobní problémy, cena přátelství a více než dvouhodinová jízda s prakticky všemi postavami, které jste si za těch osm let tak moc oblíbili.

 

Captain America: Občanská válka (Captain America: Civil War)

Režie: Anthony & Joe Russo

Scénář: Christopher Markus, Stephen McFeely

Hudba: Henry Jackman

Hrají: Robert Downey Jr., Chris Evans, Sebastian Stan, Anthony Mackie, Scarlett Johansson, Jeremy Renner, Elizabeth Olsen, Paul Bettany, William Hurt a další

Délka: 147 minut

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Batman v Superman zanechal v ústech některých diváků a fanoušků hořkou pachuť. DC svou šanci dostalo. Teď je na řadě nejnovější nářez od Marvelu. Jak dopadl americký skautík?

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Přihořívá… hoří! Aneb Agent JFK v jednom ohni

Fantasya.cz, nové knihy - 24. Květen 2016 - 22:00
Netrvalo dlouho, a nový díl série Agent JFK s pořadovým číslem třicet šest je na světě. Horká půda z klávesnice Václavy Molcarové zastihla protřelého agenta Johna Francise Kováře v situaci, kdy už je pomalu smířen s tím, že v současném paralelním světě zůstane uvězněn navždy. Pomalu se usazuje a zařizuje si živobytí. O to překvapivější je zjištění, že v daleké Austrálii existuje přírodní portál, který by snad… Začíná boj o mapu k portálu i závod s časem, protože JFK zdaleka není sám, ke komu se tyto novinky donesly.
Kategorie: Science fiction

Párek cizinců v dvakrát cizím světě

FantasyPlanet.cz - 24. Květen 2016 - 12:30

Řeknu vám rovnou, už dávno jsem si při četbě tak blaženě nepochrochtával. Naposledy snad u Lží Lockeho Lamory – ale pozor, neberte to tak, že by si ty dvě knihy byly snad podobné, to ani omylem. Jediné, co mají společného, je, že v obou případech jde o prvotiny svých tvůrců, a že obě příjemně překvapily. Scott Lynch v Lamorovi přinesl mix klasické fantasy s thrillerem (celkem nic nového) a zároveň s puzovskou mafiánskou ságou (což bylo právě to překvapení); Helene Weckerová,  autorka Golemy a džina, napsala něco, co je spíš tradičním společenským románem. Proto jsem pravil, že mne neudivuje, že tu Nebulu nedostala: byť je její dílo zcela nepochybně fantasy, fantastika je tu spíš prostředkem k zajímavému líčení než hlavním nosným prvkem. Zrovna tak nečekejte žádnou třeskutou akci, ta se nekoná. Místo ní nabízí poklidné tempo, umožňující dokonale prokreslit vztahy jak mezi postavami  navzájem, tak mezi nimi a světem, jenž je obklopuje. A o to právě jde – román nemá dva protagonisty, nýbrž tři. Přesně tak, jak jsou vyjmenováni už v titulu: město samé je stejně důležité jako ústřední dvojice. Podívejme se na to blíž.

MÍSTO: Jak již bylo řečeno, New York, konkrétně New York let 1899 a 1900. Žádné automobily, jenom spousty koňských povozů (osobně odhaduji, že aut mohlo být v té době v New Yorku řekněme tak čtyřicet, ovšem vzhledem k místům, kde se postavy pohybují, není nic divného,  že za dva roky žádné nepotkaly). Mrakodrapů bylo vybudováno teprve patnáct nebo dvacet, přičemž za mrakodrap se považují budovy už od deseti poschodí výš (nenechte se mýlit obálkou, sama o sobě je sice nádherná, nicméně poněkud zavádějící; nepletu-li se příliš, použitá fotografie pochází až z vrcholu stavební konjuktury v polovině dvacátých let). Okolo nich se ale rozprostírají nekonečné lány nízkých, tři, čtyři, nejvýše pět pater vysokých činžáků s plochými střechami a na fasádě zavěšenými požárními schodišti,  živé ulice,  obydlené statisíci přistěhovalců; někteří sotva přijeli, jiní jsou zde jednu či dvě generace, všichni si však tak či onak nesou v sobě vzpomínky na starou vlast – a všichni se zoufale snaží obstát v té nové. Soudím, že právě proto si Weckerová vybrala zrovna toto konkrétní období: tohle, a na konci devatenáctého století víc než kdy jindy, byl onen příslovečný tavicí kotel, kdy se z přivandrovalých příslušníků nejrůznějších cizích etnik a kultur stávali Američané.

ONA: Ženský golem, umělá bytost, vytvořená na velmi speciální zakázku – měla se stát dokonalou manželkou. Naneštěstí její pán – „ženich“ – zemřel bezprostředně poté, co ji oživil (ano, je to krkolomná náhoda, a když jsem tu pasáž četl, krapet jsem se ošíval; v zájmu příběhu to ale jinak nešlo), a zmatená golema se ocitá v New Yorku, v místě, kde nikoho nezná,  v místě, kterému nerozumí, vybavená toliko schopností okamžitě vstřebat jakýkoli jazyk, jímž je oslovena, a neodbytnou touhou plnit lidská přání… Musí se naučit žít mezi lidmi (a s nimi), musí se naučit skrývat svou sílu, musí se naučit volit, komu pomoci a komu ne, musí se naučit svobodě.  Nic z toho nejde snadno.

ON: Džin, podle nejlepší tradice náhodně po tisíci let vypuštěný z mosazné láhve. Nicméně není to takový ten džin, co na oplátku slouží tomu, kdo jej osvobodil; ne, tento džin je výsostně svobodné stvoření, ohnivý pouštní duch, neuznávající nikoho jiného než sám sebe. Svět považuje za svou hračku… Jenomže i on se ocitá v prostředí, které je mu cizí, i on uvízl mezi lidmi – lidmi, jejichž pohnutky a počínání ne zcela chápe, lidmi, mezi kterými musí přežívat, odkázán na lidskou podobu, z níž se nedokáže vymanit, a zbaven většiny magických schopností; ne všech, ale i on se musí učit. Především pokoře a zodpovědnosti. Což rovněž nejde snadno.

O dalších postavách moc mluvit nebudu; přečtěte si to sami. Leckteré z nich by samy vydaly na obsáhlý rozbor – dívka z milionářské rodiny, neschopná podřídit se konvencím, jimiž je sešněrován její život, bývalý egyptský lékař, který po dosti nešťastném setkání s ifrítem uvízl v napůl halucinačním světě a jediné spojení s realitou, které mu zbylo, představuje zmrzlinářský vozík, golemin tvůrce, téměř stoletý manipulativní a bezskrupulózní haličský čaroděj… Každý něco hledá, každý něco chce. A každý velmi uvěřitelně.

Samozřejmě, něco se dá i vytknout. Žádná kniha není dokonalá (ať už si Podchaljuzin v komentářích vykřikuje o Svatém Kuzmiči co chce), a tahle taky ne. Je tu několik až příliš příhodných náhod – výše zmíněné včasné úmrtí golemina pána, dále skutečnost, že oba, golema i džin, se probrali k životu téměř současně. A potom jisté rušivé drobnosti. Nejméně na dvou místech se například zmiňuje v židovském prostředí coby pokrm chléb se sádlem; jestli je to úlet autorky, či překladatele si netroufám soudit, každopádně je to úsměvné. Pak jsou tu věci, které jaksi nesedí historicky: ne že bych nevěřil tomu, že v židovské čtvrti mohl být v té době dobročinný útulek pro chudé čerstvé přistěhovalce, ale dosti pochybuji, že by jeho správce sám sebe označoval termínem „sociální pracovník“. A už vůbec nevěřím, že by okolo roku 1830 pruský zákoník znal „zločin sexuálního obtěžování“…  (A pak ještě něco, co plně padá na vrub překladatele, ale nelze mu to vytýkat: o řemeslníkovi, který džina vypustil, se soustavně mluví jako o „klempíři“. Jakmile jsem si přečetl pár řádek o tom, co vlastně dělá, bylo mi jasné, že v originále bude tinsmith, a taky že jo; dohledal jsem si to. Nuže, ve slovnících naleznete, že tinsmith = klempíř, leč není to pravda – šlo o speciální řemeslo, kterému v češtině asi nejlíp odpovídá málo známé slovo „pasíř“. Pochopitelně, kdo sám nepracuje v oborech uměleckého zpracování kovu, nemá šanci to rozlišit; v praxi je to ale asi takový rozdíl, jako kdybyste tvůrce nástěnné mozaiky nazvali „dlaždičem“.)

A v souhrnu? Zopakuji to: nedivím se, že tahle kniha měla nominaci na Nebulu; je skvělá. A nedivím se ani, že ji nedostala. Je příliš mimo. Blíž než k běžné fantastice má třeba k takovým Foxům z Harrow anebo Sáze rodu Forsythů.  Taky – ač výchozí situace k tomu svádí – kupodivu nenabízí žádnou  politicky korektní tezi: golema žije mezi Židy, džin mezi Syřany, nicméně arabskožidovského sbratření se nedočkáte, z těch dvou enkláv se vlastně setkají právě jenom oni dva – a to právě proto, že jsou i tam, každý „mezi svými“, oba výluční…  Cizinci i mezi cizinci.

Kategorie: Science fiction

Děti vánice: Příběh tiše zapadající sněhem

FantasyPlanet.cz - 24. Květen 2016 - 11:00

Elitní jednotky vrchní čarodějky Zoreny a velekněze Atalana táhnou na pomoc spřátelené armádě, která má za úkol potlačit nepokoje hýbající Podmořím. Jejich mise je ale přerušena nečekanou pauzou, když všichni společně uvíznou ve sněhem zapadané horské vísce s nefunkčním magickým portálem. A jako by zdržení nebylo dostatečnou katastrofou, brzy po jejich příchodu se v okolních lesích začnou vršit zvířecí i lidské mrtvoly úplně zbavené veškeré životní energie. Ve vesnici plné starců, kde není jediné dítě, natož statný chlap, se Zorena může při hledání viníka spolehnout pouze na vlastní rozum a vojáky. Obětí přibývá, vánice nepolevuje a ve vzduchu je cítit nekontrolovaná magie…

Děti vánice představují jeden z mnoha příběhů, jež Tereza Matoušková zasazuje do svého světa Podmoří – říše, která, jak už název napovídá, se nachází pod mořskou hladinou a v chodu ji udržuje delikátní rovnováha magie a vědy. V Dětech vánice tento motiv plní funkci pouhé kulisy a zároveň ústředního tématu; o fungování civilizace a jejích magických továren se čtenář dozví méně, než by chtěl, ale jeho velmi reálné důsledky definují příběh, jenž balancuje na hraně fantasy s velmi něžnými náznaky hororu, na každé stránce.

Děj jako takový je sevřený a nijak zbytečně komplikovaný – jeho jádro by se dalo shrnout jako „když už jsme tu zapadli sněhem, měli bychom zjistit, jaká zmutovaná magická potvora sakra zabíjí všechno kolem“. Pátrání Zoreniny jednotky po viníkovi, zatímco vesničané se jen třesou, až vojáci potáhnou dál a přestanou jim rabovat zásoby, je správně krvavé, místy nonšalantně nechutné a natolik přímočaré, že jeho podrobnější popis by vyzradil celou zápletku. Nebo by ho alespoň šlo za přímočaré označit, nebýt největšího nedostatku knihy: flashbacků.

Těmi je totiž text prošpikovaný daleko za hranici únosnosti i logiky věci – tvoří dobrou polovinu knihy, a tak je čtenář nucen neustále přeskakovat mezi hlavním dějem (a tím, co ho zajímá, tedy titulárními dětmi vánice – a že tu dětství a rodičovství nabývají některých skutečně nežádoucích kvalit), a hromadou více či méně jímavých, politických, rodinných a jiných vzpomínek, které si Zorena a další hlavní postavy vybavují nejen při pohledu na mrtvoly, ale prakticky při každém svém kroku, prohozeném slovu a místy i nádechu. Zásadní trhliny v tempu, k nimž tento styl narace vede, bohužel nemají žádnou protiváhu: jakkoliv se cílem flashbacků zdá být přiblížení postav a načrtnutí jejich hlubšího charakteru, zrovna dvakrát úspěšně se jim to nedaří.

Ne že by postavy byly ploché, to zase ne. Jen jim má člověk tendenci fandit spíš ze setrvačnosti a protože se to od něj čeká, než aby si je skutečně oblíbil. Na druhou stranu knize chybí vyloženě kladná nebo záporná postava, což je nepochybně plus – je lepší se rochnit v morální šedi než mít pevně nalinkováno, kdo je hodný a kdo ne, a Zorenin postoj velitelky, která dělá, co je nutné pro záchranu vlastního syna i země, je uvěřitelný a snad i chvályhodný. Podobně působí i další postavy: Zorenin milenec Atalan musí podobně jako ona hledat kompromisy mezi svou zodpovědností a pochybami, bojový mág Moran se pro změnu (ne)vyrovnává se ztrátou rodiny a pobočník Nityry se na to snaží dohlížet jako na školku plnou malých spratků. Nic převratného, ale zároveň nic vyloženě na škodu – „hrdinové“ jsou, někdy navzdory svému postavení a většinou navzdory tomu, co za svinstvo se jim zrovna děje, prostě jen normální lidé, kteří se snaží popasovat se životem, byť stojícím na magii a válce. A v tom spočívá jejich největší síla i slabina. Síla proto, že se děj převážně vyhýbá obvyklým klišoidním kličkám a jinde tak časté momentální hysterické krizi protagonisty; slabina kvůli tomu, že takové postavy jen těžko utkví v paměti na delší dobu.

Děti vánice jsou jednohubka, která rozhodně neurazí, přestože jí na kráse ubírá i pár přehlédnutých chyb a nicneříkající, ne zcela šťastně zvolená obálka (o to větší škoda, že i jen mezi ilustracemi doplňujícími text se najdou lepší kandidáti). Přináší vcelku sympatický uzavřený příběh, kterému však i přes snahu prokreslit postavy, jak jen je to v takto krátkém formátu možné, chybí jedna podstatná vlastnost: zapamatovatelnost. A tak se může stát, že vám kniha na patře sice zanechá nikoliv nepříjemnou chuť, ale už za pár týdnů nebudete vědět, jaká chuť že to vlastně byla.

Tereza Matoušková: Děti vánice
Vydala: Epocha, 2016
Formát: brož.
Obálka: Alena Kubíková
Počet stran: 192
Cena: 169 Kč

Kategorie: Science fiction

Žoldnéři fantazie 2016

FantasyPlanet.cz - 24. Květen 2016 - 10:30

Ostříleným harcovníkům není třeba tuto literární soutěž představovat. Ve zkratce se dá říct, že kdo zaboduje v téhle soutěži, tomu se otevřou mnohé další dveře k autorskému růstu.

„Žoldnéři fantazie pro mě byli startovní plocha. Jedna ze soutěží, která mi pomohla se vypracovat. A mimochodem i soutěží, v níž mě porazil jeden z mých studentů tvůrčího psaní – a to je dobře, protože správný mistr vyučí žáka lepšího, než je sám.“

Lucie Lukačovičová

Žoldnéři fantazie jsou soutěž s dlouholetou tradicí – začala již v roce 1999, tehdy ještě pod názvem Drakobijci. Postupně se zde vyprofilovala celá generace mladých tvůrců – Pavel Renčín, Martin D. Antonín, Lucie Lukačovičová, Míla Linc, Dana Rusková, Daniel Tučka, Tomáš Bandžuch, Jan Dobiáš, Blanka Jirušková… a mnozí další. Ti všichni začínali povídkami v Drakobijcích (potažmo Žoldnéřích) a dotáhli to k vlastním románům, cyklům i hvězdné slávě…

„Žoldnéři fantazie nabízejí opravdový kariérní růst, kdy se člověk během několika málo let může vyšvihnout z posledního místa (kam ho zaslouženě poslala jeho téměř nečitelná prvotina), přes střed výsledkové listy až k metám nejvyšším, aby nakonec sám zakotvil v řadách porotců a nevěřícně koukal na téměř nečitelné prvotiny jiných autorů. Protože tak nějak tuší, že právě z nich se vyklube nějaká další spisovatelská hvězda.“ 

Tomáš Bandžuch

Úspěch v této konkurenci má váhu. Nemusíte skončit ani první, stačí se umístit, abyste se dočkali otázky od samotného nakladatele: „A nechceš mi z tohohle světa napsat celou knihu?“

„Stát se žoldnéřem fantazie znamená vykročit po cestě lemované námahou, obavami, neustálým překonáváním soupeřů i svých hranic, přes horské hřebeny zoufalství, podél propastí lenosti, přes moře odhodlání do krajiny příběhů, o kterých nikdo před vámi dosud neslyšel. Ale je to jediná cesta k vítězství!“

Daniel Tučka

 Podmínky soutěže

  • rozsah prací nesmí překročit 46 000 znaků včetně mezer (budeme to ověřovat, tak si to zkontrolujte – např. ve Wordu)
  • počet zaslaných prací od jednoho autora není omezen (ale uvědomte si, že budete konkurovat sami sobě)
  • povídky musí být v českém jazyce a musí obsahovat fantastické prvky (Žoldnéři fantazie se profilují jako fantasy soutěž, proto klasické SF raději posílejte jinam)
  • nesmí jít o práce již publikované, k publikaci připravované nebo obeslané v jiných soutěžích
  • každou práci vytiskněte ve 3 exemplářích, jednostranně, na formát A4 čitelným (méně je někdy více, takže nedoporučujeme různé umělecké fonty) fontem velikosti 12 s řádkováním 1,5 a všemi okraji nejméně 1,5 cm
  • práce sešijte sešívačkou nebo nějak jinak svažte (doporučujeme pro jistotu i číslovat stránky – když se práce změní v salát, je identifikace pořadí stránek někdy náročná)
  • soutěž je anonymní, takže práce nikde nepodepisujte!
  • k zásilce připojte v zalepené obálce papír, na němž bude vaše pravé jméno, adresa, datum narození, email, telefon a názvy všech vámi zaslaných prací (organizátoři budou respektovat přání autora být publikován pod pseudonymem, ale v obálce musí být vaše skutečné jméno a adresa!)
  • 3 nepodepsané exempláře od každé povídky + zalepenou obálku s osobními údaji zašlete poštou na adresu (pozor změna!!!) Olga Kostkanová, Doležalova 1036/2, Praha 9, 198 00. Na obálku napište heslo »Žoldnéři«
  • zároveň (tj. povídku musíte poslat poštou i elektronicky, jinak nebude do soutěže přijata!) zašlete povídku v elektronické formě z emailové adresy, která v zájmu zachování anonymity neobsahuje vaše jméno a příjmení (můžete si pro tento účel vytvořit třeba email na jméno postavy) na adresu zoldneri@asf.cz (soubor potřebujeme pro případné vydání a pro kontrolu délky práce)
  • organizátoři soutěže si vyhrazují právo (ne povinnost) na jedno otištění povídky
  • uzávěrka je 30. června 2016

Soutěžní příspěvky nevracíme. Jsou archivovány pro další studium a stejně byste je zpátky nechtěli; po přečtení několika porotci vypadají, jako by je ožvýkal jak.

O místě slavnostního vyhlášení výsledků ty z vás, kteří se umístí, včas informujeme.

 

Kategorie: Science fiction

Žoldnéři fantazie 2016

Sarden.cz - 23. Květen 2016 - 23:49
Tagy: LiteraturaLiterární soutěžeStraky na vrběM. Bronec

Dřímá v tobě budoucí Sapkowski? Nebojíš se trochy krve a potu? Rád poměříš síly s ostatními? Tak neváhej a přidej se k Žoldnéřům fantazie! Nakladatelství Straky na vrbě a ASF Asociace Fantasy vyhlašují osmý ročník literární soutěže Žoldnéři fantazie.

 

Ostříleným harcovníkům není třeba tuto literární soutěž představovat. Ve zkratce se dá říct, že kdo zaboduje v téhle soutěži, tomu se otevřou mnohé další dveře k autorskému růstu.

 

"Žoldnéři fantazie pro mě byli startovní plocha. Jedna ze soutěží, která mi pomohla se vypracovat. A mimochodem i soutěží, v níž mě porazil jeden z mých studentů tvůrčího psaní - a to je dobře, protože správný mistr vyučí žáka lepšího, než je sám."

Lucie Lukačovičová

 

Žoldnéři fantazie jsou soutěž s dlouholetou tradicí – začala již v roce 1999, tehdy ještě pod názvem Drakobijci. Postupně se zde vyprofilovala celá generace mladých tvůrců – Pavel Renčín, Martin D. Antonín, Lucie Lukačovičová, Míla Linc, Dana Rusková, Daniel Tučka, Tomáš Bandžuch, Jan Dobiáš, Blanka Jirušková… a mnozí další. Ti všichni začínali povídkami v Drakobijcích (potažmo Žoldnéřích) a dotáhli to k vlastním románům, cyklům i hvězdné slávě…

 

„Žoldnéři fantazie nabízejí opravdový kariérní růst, kdy se člověk během několika málo let může vyšvihnout z posledního místa (kam ho zaslouženě poslala jeho téměř nečitelná prvotina), přes střed výsledkové listy až k metám nejvyšším, aby nakonec sám zakotvil v řadách porotců a nevěřícně koukal na téměř nečitelné prvotiny jiných autorů. Protože tak nějak tuší, že právě z nich se vyklube nějaká další spisovatelská hvězda.“ 

Tomáš Bandžuch

 

Úspěch v této konkurenci má váhu. Nemusíte skončit ani první, stačí se umístit, abyste se dočkali otázky od samotného nakladatele: „A nechceš mi z tohohle světa napsat celou knihu?“

 

„Stát se žoldnéřem fantazie znamená vykročit po cestě lemované námahou, obavami, neustálým překonáváním soupeřů i svých hranic, přes horské hřebeny zoufalství, podél propastí lenosti, přes moře odhodlání do krajiny příběhů, o kterých nikdo před vámi dosud neslyšel. Ale je to jediná cesta k vítězství!“

Daniel Tučka

 

 

Podmínkysoutěže

 

* rozsah prací nesmí překročit 46 000 znaků včetně mezer (budeme to ověřovat, tak si to zkontrolujte - např. ve Wordu)

* počet zaslaných prací od jednoho autora není omezen (ale uvědomte si, že budete konkurovat sami sobě)

* povídky musí být v českém jazyce a musí obsahovat fantastické prvky (Žoldnéři fantazie se profilují jako fantasy soutěž, proto klasické SF raději posílejte jinam)

* nesmí jít o práce již publikované, k publikaci připravované nebo obeslané v jiných soutěžích

* každou práci vytiskněte ve 3 exemplářích, jednostranně, na formát A4 čitelným (méně je někdy více, takže nedoporučujeme různé umělecké fonty) fontem velikosti 12 s řádkováním 1,5 a všemi okraji nejméně 1,5 cm

* práce sešijte sešívačkou nebo nějak jinak svažte (doporučujeme pro jistotu i číslovat stránky - když se práce změní v salát, je identifikace pořadí stránek někdy náročná)

* soutěž je anonymní, takže práce nikde nepodepisujte!

* k zásilce připojte v zalepené obálce papír, na němž bude vaše pravé jméno, adresa, datum narození, email, telefon a názvy všech vámi zaslaných prací (organizátoři budou respektovat přání autora být publikován pod pseudonymem, ale v obálcemusí být vaše skutečné jméno a adresa!)

* 3 nepodepsané exempláře od každé povídky + zalepenou obálku s osobními údaji zašlete poštou na adresu (pozor změna!!!) Olga Kostkanová, Doležalova 1036/2, Praha 9, 198 00. Na obálku napište heslo »Žoldnéři«

* zároveň (tj. povídku musíte poslat poštou i elektronicky, jinak nebude do soutěže přijata!) zašlete povídku v elektronické formě z emailové adresy, která v zájmu zachování anonymity neobsahuje vaše jméno a příjmení (můžete si pro tento účel vytvořit třeba email na jméno postavy) na adresu zoldneri@asf.cz (soubor potřebujeme pro případné vydání a pro kontrolu délky práce)

* organizátoři soutěže si vyhrazují právo (ne povinnost) na jedno otištění povídky

* uzávěrka je 30. června 2016

Soutěžní příspěvky nevracíme. Jsou archivovány pro další studium a stejně byste je zpátky nechtěli; po přečtení několika porotci vypadají, jako by je ožvýkal jak.

O místě slavnostního vyhlášení výsledků ty z vás, kteří se umístí, včas informujeme.

 

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Dřímá v tobě budoucí Sapkowski? Nebojíš se trochy krve a potu? Rád poměříš síly s ostatními? Tak neváhej a přidej se k Žoldnéřům fantazie! Nakladatelství Straky na vrbě a ASF Asociace Fantasy vyhlašují osmý ročník literární soutěže Žoldnéři fantazie.

 Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Ještě jedna pavučinka

Fantasya.cz, nové knihy - 23. Květen 2016 - 22:00
Dost možná labutí píseň série Ultimate Spider-Man na našem trhu, to je kniha, která představuje zrod jedné ze Spider-Manových nemesis – Venoma.
Kategorie: Science fiction

Ediční plán BB/art komiksů pro rok 2016

FantasyPlanet.cz - 23. Květen 2016 - 15:54

All Star Western 2: Válka vládců noci

All Star Western 2: Lords and Owls (The New 52)
Autoři: Justin Gray, Jimmy Palmiotti
Cena: 449 Kč
Plánovaný termín vydání: červen 2016

 

 

Suicide Squad 1

Suicide Squad 1: Kicked in the Teeth (New 52)
Autoři: Adam Glass, Federico Dallocchio, Clayton Henry
Cena: 399 Kč
Plánovaný termín vydání: srpen 2016

 

 

Sága 3

Saga 3
Autoři: Brian K. Vaughan, Fiona Staples
Cena: 399 Kč
Plánovaný termín vydání: září 2016

 

 

Batman: Temný rytíř 4

Batman The Dark Knight 4: Clay! (New 52)
Autoři: Gregg Hurwitz, Alex Maleev, Alberto Ponticelli, Ethan Van Sciver
Cena: 399 Kč
Plánovaný termín vydání: září 2016

 

 

Scooby-Doo

Scooby-Doo Team UP 1
Autoři: Sholly Fisch, Dario Brizuela
Cena: 299 Kč
Plánovaný termín vydání: září 2016

 

 

Gotham Central 1

Gotham Central 1: In the Line of Duty
Autoři: Ed Brubaker, Greg Rucka, Michael Lark
Cena: 499 Kč
Plánovaný termín vydání: září 2016

 

 

100 nábojů 11

100 Bullets vol.11: Once Upon a Crime!
Autoři: Brian Azzarello, Eduardo Risso, Dave Johnson
Cena: 499 Kč
Plánovaný termín vydání: říjen 2016

 

 

Harley Quinn 2

Harley Quinn 2: Power Outage (New 52)
Autoři: Amanda Conner, Jimmy Palmiotti, Chad Hardin, John Timms, Alex Sinclair
Cena: 499 Kč
Plánovaný termín vydání: říjen 2016

 

 

Bažináč 1

Saga of the Swamp Thing 1 (Full Colour REPRINT)
Autoři: Alan Moore, Tom Yeates, Rick Veitch, Dan Day, Stephen Bissette
Cena: 699 Kč
Plánovaný termín vydání: říjen 2016

 

 

Liga spravedlnosti 4

Justice League 4: The Grid (New 52)
Autoři: Geoff Johns, Ivan Reis, Joe Prado
Cena: 399 Kč
Plánovaný termín vydání: říjen 2016

 

 

Batman Detective Comics 5

Batman Detective Comics 5: Gothopia (New 52)
Autoři: John Layman, Jason Fabok, Aaron Lopresti
Cena: 499 Kč
Plánovaný termín vydání: listopad 2016

 

 

Wonder Woman 2

Wonder Woman 2: Guts (New 52)
Autoři: Brian Azzarello, Cliff Chiang, Tony Akins
Cena: 399 Kč
Plánovaný termín vydání: listopad 2016

 

 

Punisher MAX 9: Dlouhá chladná tma

Punisher MAX 9: Long Cold Dark
Autoři: Garth Ennis, Goran Parlov, Howard Chaykin
Cena: 399 Kč
Plánovaný termín vydání: listopad 2016

Kategorie: Science fiction

Knihovna, která ovládá celý svět

FantasyPlanet.cz - 23. Květen 2016 - 11:47

Na neznámém místě stojí knihovna plná moudrosti a především receptů na to, jak ovládnout neomezenou moc. Její obyvatelé nestárnou a nemohou umřít. Nad všemi stojí prastarý Otec, který se rozhodl předat svoji osvícenost dvanácti učedníkům. Každý může disponovat specifickým uměním, takzvaným katalogem, jako je o léčení, válčení či dorozumění se zvířaty. Učni musí nastudovat velké množství knih, ale přitom platí základní pravidlo: omezení svých znalostí pouze na jeden katalog. Nesmí o něm mluvit před ostatními ani se zajímat o jiné; za porušení čeká každého nemilosrdný trest. Nepřemožitelný Otec ovšem jednoho dne zmizí a knihovníci jsou z knihovny vyhnáni. Nejen, že zkouší najít svého opatrovníka, ale zároveň jim hrozí nebezpečí za každým rohem. Nekonečnou moc katalogů by totiž rádi získali jejich nejmocnější nepřátelé.

Knihovna na Černohůrce je autorovým prvním románem, a hned na začátek musím říct, že rozhodně povedeným. Na stránkách knihy se zlo se střetává s dobrem, i když… úplně kladné postavy se dají v textu najít jen velice těžko. Ústřední postavou je jednoznačně mladá dívka Carolyn, kterou sledujeme napříč celým příběhem. Na první pohled se sice jedná o milou a sympatickou holku, zároveň si ovšem jde tvrdě za svými cíli a nebojí se přitom vraždit lidi na počkání. Opustila obyčejný svět, aby se mohla po boku Otce stát mocnou bytostí.

Nejedná se ovšem o román s jednou hlavní postavou. Celkový počet důležitých charakterů je poměrně vysoký. Jen samotných učňů Otce je dvanáct, přestože někteří z nich stojí spíše v pozadí. Mezi ty hlavní patří nemilosrdný David, který ovládá umění války. Jennifer zase umí vzkřísit mrtvé – užitečná schopnost, protože smrt zde číhá na každém kroku. Michael mluví se zvířaty a vlastně v podstatě žije i jejich život. I mazlíčci mají v celém příběhu poměrně významnou roli. Dočkáte se například zběsilých psů, které byste rozhodně nechtěli potkat v noci. Příležitost dostali i lvi, tentokrát v pozici nejlepšího přítele člověka.

Atmosféra celé knihy je veskrze temná. Vraždy jsou na denním pořádku. Možnost vzkříšení je pravidelně využívána, a tak se hodně z přítomných dostává do role zombie. Celý děj postupně graduje a vyústí až do apokalyptických rozměrů. Právě až přehnaný vývoj událostí je možná jediným negativem celé knihy. Nakonec totiž čtenář skončí ve zcela změněném světě, kdy na obloze ani nesvítí klasické slunce. Fanoušci nemilosrdné a brutální fantasy budou potěšeni. Mrtvých je dost, stejně jako opravdu drsného mučení.

Autorovi se zároveň podařilo do knihy vpašovat vlivy dalších žánrů. Vedle fantasy a scifi je silně cítit i detektivní odér. Vlastně se téměř celou dobu pátrá po ztraceném Otci, jehož zmizení je zásadní pro hlavní děj. Překvapí i naprosto nečekané a zlomové zvraty a neočekávaná pointa. Občas budete tápat nad spojením jednotlivých okolností, ale naštěstí je vše nakonec vysvětleno, a čtenář se tak nemusí bát přílišného zmatku v hlavě. Dočkáte se i mnoha hororových okamžiků, strach číhá téměř na každé stránce.

Takže si to shrňme: velké množství zajímavých postav, opravdu temná atmosféra, zombie, spousta mrtvol a nadpřirozené schopnosti. A tak trochu apokalypsy. Scott Hawkins smíchal dohromady opravdu slušnou porci ingrediencí, které vytvořily velice čtivý a nezapomenutelný příběh. Chvílemi sice dohnal některé situace a důsledky událostí do přílišných extrémů, ale ihned to napravil nečekaným zvratem. Příběh postupně graduje a čtenář se noří do nových a nových informací o magické knihovně a světě okolo ní.

Knihovna na Černohůrce je příjemným čerstvým větrem v žánru fantasy a sci-fi. Autor rozhodně má co zlepšovat, ale zároveň se nebál do svého debutu vrhnout celou duší. Kombinace strachu, napětí a chvílemi i humoru (ale skutečně jen občas) vás nenechá v noci spát.

Scott Hawkins: Knihovna na Černohůrce / The Library at Mount Char
Vydal: Talpress, 2016
Překlad: Martina Šímová
Obálka: Trilabit Praha
Počet stran: 464
Běžná cena: 399 Kč

Hodnocení: 80 %
Kategorie: Science fiction

All You Need Is Kill: Stačí jen zabíjet

FantasyPlanet.cz - 23. Květen 2016 - 7:05

Keidži je řadový japonský voják, kterého stejně jako celou jeho základnu čeká bitva proti mimikům – mimozemšťanům, jejichž útoky na Zemi nezadržitelně sílí. Jediný, kdo se kdy dokázal mimikům postavit a zvítězit, je legendární Rita Vrataski, velitelka americké jednotky, s níž mají Kedži a jeho spolubojovníci za úkol v nadcházející řeži spolupracovat. Jenže boj je nemilosrdný a zelenáč Keidži rychle umírá… jen proto, aby se opět probudil ráno před bitvou – a znovu zemřel. A znovu. A znovu. Dokud se mu nepodaří všechny mimiky pobít a narušit časovou smyčku, do které se chytil. A tak Keidži začne trénovat…

Pokud vám děj připadá povědomý, může to být ze dvou důvodů. Možná jste četli knihu All You Need Is Kill; možná jste viděli film Na hraně zítřka, který je, stejně jako manga, adaptací zmíněné knihy. Ale zatímco film si jde vlastní cestou, manga se knižní předlohy drží podstatně věrněji, a to způsobem, který vám vyrazí dech.

Jednoduchá premisa časově smyčky, na jakou jsme koneckonců zvyklí i z českých komedií diskutabilních kvalit, se totiž v rukou Rjósuke Takeučiho a především fenomenálního kreslíře Takešiho Obaty mění v nezapomenutelný zážitek, a to téměř ve všech představitelných rovinách. Příběh zasazený do kulis pomalu se bortícího světa a neutuchajícího nátlaku až téměř groteskních mimiků, jimž se lidstvo skoro nemá jak ubránit, uchvátí už od Keidžiho první smrti, protáhne vás smrští zoufalství a naděje a vyplivne vás zmožené, jako kdybyste proti mimikům bojovali sami, ale zároveň s pocitem, že se všechno odehrálo tak, jak mělo. To vše bez zaškobrtnutí či přílišného zvolnění tempa.

Přestože manga popisuje neustále ten samý den, neznamená to, že by se přespříliš opakovala. Každá další variace příprav a následné bitvy se mění v nejrůznějších drobných i větších detailech podle toho, jak Keidži získává zkušenosti a hledá ten nejlepší scénář pro přežití. A i když jsou jednotlivé kapitoly plné opakovaných motivů, nechybí gradující akce a proměnlivé dílčí „mise“ – např. jakmile Keidži zjistí, že ani se sebelepšími schopnostmi nebude mít na bojišti šanci bez konkrétní zbraně, kterou ale musí ráno získat dřív, než vojáci opustí základnu.

Mohlo by se zdát, že Keidži je jedinou nosnou postavou příběhu, ale to není tak docela pravda. Zdatně mu sekunduje Rita Vrataski, která si na rozdíl od Keidžiho jednotlivé restarty smyčky nepamatuje, ale je s aktuální děním svázaná víc, než by se na první pohled mohlo zdát. A přestože oba hrdinové místy působí trochu prvoplánově, oba mají dost osobnosti na to, aby na nich člověku záleželo, a co víc, minimálně Keidži prochází vývojem, na jaký by průměrná manga potřebovala zhruba desetkrát tolik prostoru. Jejich spolupráce na bojišti i vše řečené v posledních kapitolách navíc tvoří ty nejlepší části celé knihy.

Již zmíněná skvělá kresba tohle vše jen podtrhuje a činí mangu skutečně nezapomenutelnou. Kromě čistě provedených panelů, přehledného stínování a luxusních stran i dvojstran, které ctí mecha žánr v jeho plné kráse, se tu projevuje Obatova genialita v zachycování jednotlivých postav, jíž jsme mohli být svědky už v Death Note. Skvělou ukázkou je Keidži: přestože se jeho rysy celou mangu nemění (to ani nemohou), postupně rostoucí tíha opakované smrti v jeho pohledu řekne víc, než jakékoliv sáhodlouhé psychologické rozbory. Pouhým důrazem na stínování očí jediné postavy tak Obata dokáže napříč celou knihou zachytit plný dopad neustálého boje a umírání na někoho, kdo začínal jako vyděšený vojín a končí jako nezastavitelná vraždící mašina.

Stačí jen zabíjet je výjimečná manga, k čemuž částečně přispívá i fakt, že původní dva díly Crew vydala jako jediný svazek. Čtenáři se tak dostává do rukou kompletní, svižný a na svůj žánr překvapivě hluboký příběh, který nelze číst jinak než na jeden zátah. Díky kombinaci pevně sevřeného děje s nádhernou kresbou se jedná o lahůdku, jakou by si nikdo neměl nechat ujít.

All You Need Is Kill – Stačí jen zabíjet
Scénář: Rjósuke Takeuči
Kresba: Takeši Obata
Knižní předloha: Hiroši Sakurazaka – All You Need Is Kill
Vydal: Crew, 2016
Počet stran: 428
Cena: 549 Kč

Kategorie: Science fiction

TŘI OTÁZKY pro Jirku Pavlovského

Sarden.cz - 23. Květen 2016 - 0:43
Tagy: LidéJ. PavlovskýInterviewpublicistikaKladivo na čarodějeCrew

Pokoušet se blíže představovat Jirku Pavlovského fanouškům české fantastiky by se mohlo rovnat urážce jejich fundovanosti v oboru. O příznivcích komiksu obecně raději vůbec nebudu mluvit, protože ti by mě mohli rovnou kamenovat. Případně by se mě pokusili místo čepicemi utlouct různými výtisky či svázanými ročníky časopisu Crew. Nebo rovnou Kladivem. Au.

On je zároveň tím, kdo vdechnul život postavám v knižní fantasy sérii Kladivo na čaroděje a ostřížím zrakem bdí nad nehodnými autory jednotlivých přírůstků. S každým novým dílem toho čertulibého počinu se snažíme na Sardenu zprostředkovat (kromě recenzí a ukázek) také osobní dojmy jednotlivých autorů z účasti na tomto podniku. U čísla deset konečně došlo i na pana zakladatele. Jenže! Na MFantasy mají velmi čerstvý rozhovor, v němž položili snad každou první otázku, která mě k desátému dílu i k celé sérii Kladiva napadla. Je to sice nehorázná drzost, ale těžko s ní něco udělám!

Div jsem si nezavařila mozek, jak jsem přemýšlela, co s tím, a výsledek se nakonec dostavil. Mohla bych stejné otázky formulovat jinak a být u toho děsně vtipná, ale vážím si vzácného času našich fantastických autorů, neboť oni nemohou psát půl roku román a dalšího půl roku relaxovat na pláži z utržených prebend za prodané knihy a rozdávat rozhovory. Musí, kromě psaní, na chleba vydělávat i jinými způsoby. Netřeba se znovu ptát na věci, které už jsou zveřejněny jinde. Celý rozhovor na MFantasy si můžete přečíst zde.

A Jiřímu se díky tomu otevřela možnost dát si záležet s odpovědí na ony, v titulku avizované, tři otázky:

1. O spisovatelích se dají dohledat různé medailonky a také v rozhovorech toho sami dost povědí, ale jak by ses ty sám popsal člověku, který o tobě (čistě náhodou) zhola nic neví? Co je pro tebe v životě nejdůležitější?

Pokud ten člověk o mně nic neví, tak bych se popsal tak, že jsem něco mezi Bradem Pittem a Chrisem Hemsworthem. Krásný, dlouhovlasý, s pěstmi jako buldozery. Jsem laskavý, vtipný, charismatický, s okouzlujícím úsměvem, pronikavým pohledem a melodickým hlasem.

A v životě je pro mne nejdůležitější říkat pravdu.

2. A teď přijde otázka, kterou si na tebe připravuju, co mi to začalo někdy u pátého dílu Kladiva vrtat hlavou, a prosím nehledej za tím žádný genderový útok! Jen mě to zkrátka zajímá: Ty máš něco proti ženským obecně, nebo si jen myslíš, že v českých vodách není spisovatelka hodná Kladiva? Co za tím vězí, že ani do konce první série se neobjeví jediná autorka, která by přispěla do Felixova světa?

To je hezký dotaz. „Nehledej za tím genderový útok... ale máš něco proti ženám?“ No... samozřejmě že mám. Celý život mě pronásledují. Sotva jsem se narodil, už u mě jedna byla a výhružně funěla... a dokonce i teď mi jeden exemplář pokládá otázky a další se mi nasadil přímo do bytu s tvrzením, že je moje manželka. Náhoda? Nemyslím. Mám tezi, že ženy jsou bytosti z jiné dimenze, které sem byly poslány, aby donutily muže luxovat. Ještě jsem sice nepochopil, proč zrovna luxovat, ale jak to sleduji kolem sebe, je v tom nějaký globální plán. Možná, že v té jiné dimenzi mají nadbytek vysavačů a potřebují se jich zbavit.

A vzhledem k tomu, že jejich hlavním posláním je donutit muže luxovat, nemají čas už na jiné, méně důležité věci jako psaní Kladiva.

Nebo se jim možná nelíbí ten název. Možná kdyby to byla Vařečka na čaroděje...

Dobře, uznávám, že tohle bylo trochu sexistické. Ale pořád lepší, než abych upřímně přiznal, že jsme se snažili, ale téměř žádná holka se nám neozvala. To mi až příliš připomíná moje mládí. Osobně bych i docela chtěl, už kvůli změně, nějaký ten ženský pohled na věc.

Ale aby pak celý díl nebyl o tom, jak Felix luxuje.

Kdo by tohle řekl? Z ničeho nekalého jsem tě samozřejmě a v žádném případě nepodezřívala, ale nedostatek zájmu mě fakt odrovnal! Tak třeba se po tomhle otevřeném a odvážném prohlášení nějaká udatná děva ozve. Škoda, že nejsem etablovaná spisovatelka. :-) No, a do třetice a poslednice:

3. Kdybys nemohl být nakladatelem, spisovatelem a překladatelem... čím bys byl? (A ne že budeš něco recitovat!)

Ne, vážně nebudu. Jen idiot by mohl tvrdit, že vším, čím by byl, byl by rád. To by byl debil. Jsou věci, které bych dělat nechtěl. Pracovat u pásu. Provádět sexuální stimulaci drůbeže. Nebo dělat internetový novináře. Brr.

Co si vzpomínám, tak jsem v mládí nikdy moc velké nároky na práci neměl. Měl jsem v podstatě tři požadavky. Abych si u ní mohl číst, nemusel vstávat moc ráno a nepřišel příliš do styku s lidmi. Moje vysněná práce byla být strážcem majáku. Což ztroskotalo na tom, že České republice se jaksi neodstává moří, takže ani majáků tu nejsou zrovna přebytky. 

Pravda je, že bych rád byl tím, čím jsem – jen v tom byl lepší.

Na tom, že člověk se musí pořád zdokonalovat a nestlat si na vavřínech, se určitě shodneme. Moc ses sice v tom rozprávění nerozvášnil, ale stěžovat si nebudu, příště už bych nemusela dostat ani ň.

Už jsem přece jen starší člověk, na pořádné rozvášnění bych potřeboval víc sexy otázky, pořádnou rozhovorovou předehru... nebo ještě lépe, interviagru. Kromě toho se pomalu začínám obávat toho, že se ze mě stává Sagvan Tofi českého sci-fi. Víc dávám rozhovory, než něco dělám.

No... jen počkej příště! Jirko, děkuju za rozhovor zodpovězení tří superbonusových otázek a přeju ti, abys byl pořád dokonalejší. :-)

 

Zdroj fotografie: nakladatelství Epocha 

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Pokoušet se blíže představovat Jirku Pavlovského fanouškům české fantastiky by se mohlo rovnat urážce jejich fundovanosti v oboru. O příznivcích komiksu obecně raději vůbec nebudu mluvit, protože ti by mě mohli rovnou kamenovat. Případně by se mě pokusili místo čepicemi utlouct různými výtisky či svázanými ročníky časopisu Crew. Nebo rovnou Kladivem. Au.

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction
TOPlist