Science fiction

Přichází nové vydání 451 stupňů Fahrenheita

FantasyPlanet.cz - 10. Červen 2015 - 8:00
Nejslavnější dílo klasika science-fiction vychází v novém překladu.
Kategorie: Science fiction

RECENZE: Juraj Červenák, Železný půlměsíc

Sarden.cz - 9. Červen 2015 - 23:38
Tagy: J. ČervenákBrokilonDobrodružství kapitána Báthoryho

Možná si ještě někteří čtenáři vzpomenou na rok 2009, kdy těsně před Vánoci vyšel u nakladatelství Brokilon první díl cyklu z   Dobrodružství kapitána Báthoryho . Zatímco další dva díly této jedinečné historické fantasy vyšly relativně záhy, na díl čtvrtý jsme si museli opravdu počkat. Čtyřletý půst je však naštěstí u konce. A tak se natěšení fanoušci mohou opět naplno ponořit do protitureckých válek, protože legendární turkobijec kapitán Báthory je zpět. Tentokrát pod názvem Železný půlměsíc.

Na úplném začátku je potřeba si ujasnit jednu dost podstatnou věc. Železný půlměsíc NENÍ volným pokračováním série, ani jej nedoporučuji číst jako samostatnou knihu. Provázanost s předchozími díly je zde značná a byla by rozhodně škoda ochudit se o skvělé detaily. Pokud si tedy již předchozí děj nepamatujete, nebo jste neměli s Báthorym tu čest, určitě začněte od prvního dílu.

Ovšem vraťme se zpět k nejnovějšímu pokračování. Kapitán Báthory se vrací z tureckého zajetí za synem domů. Bohužel Michal zmizel, a tak mu nezbývá než se vydat za ním, v zoufalé snaze ho najít a začít konečně nový život. V touze pověsit svou turkobijeckou profesi na hřebík, mu však stojí čím dál víc překážek.

Ostatně roku 1663 sahá Osmanská říše až k Dunaji a celý křesťanský svět se ocitá v nebezpečí. Do pohraničí navíc přitáhlo obrovské turecké vojsko a je jenom otázka času, kdy se vydá na samotnou Vídeň. V cestě mu však stojí nejmodernější hornouherská pevnost Nové Zámky, která se tak stává jednou z posledních nadějí křesťanů na odvrácení osmanské hrozby.

Stejně jako v předchozích dílech i v Železném půlměsíci se mohou čtenáři těšit na úžasný pohled do naší minulosti. Ostatně všechny knihy této série jsou daleko více historickým románem než plnohodnotnou fantasy. Fantasy prvky zde hrají opravdu malou roli. Autor se v knihách opírá spíše o dobové pověry (čarodějnice, židovská magie…), než aby se pouštěl do rozsáhlých fabulací s mágy, draky a podobnou havětí. Nutno říct, že tento styl sedí k Báthorymu opravdu výborně a cokoliv jiného by asi narušovalo celkový dojem.

Na druhou stranu je pravda, že například v Ďáblově pevnosti si čtenáři mohli “fantasy” užít daleko více, než v nejnovějším dílu. Juraj Červenák se navíc nechal slyšet, že v dalším pokračování budeme tyto prvky hledat jen marně. Báthoryho cyklus se tak postupně posouvá daleko blíže k Červenákovým historickým detektivkám než k jeho předchozím výletům do pohanských dob.

Ačkoliv si čtenáři již asi zvykli, že celá tato série leží na Báthoryho bedrech a vedlejší postavy zde nehrají tak podstatnou roli, tentokrát nastává změna. Samotný příběh budeme sledovat nejen očima vyhlášeného turkobijce, ale i z “nepřátelské” strany, kterou zde zastupuje turecký vzdělanec a cestovatel Evliya Čelebi. Ostatně osudy těchto dvou postav se již nejednou propletly a mohu slíbit, že to rozhodně nebylo naposled.

Přestože bude asi někdo autorovi vytýkat nedostatek fantasy prvků, já osobně v tom vidím naopak výhodu. Díky tomu je tato série výjimečná a odlišuje se od běžné produkce. Červenák tak navíc i v jeho nejnovější knize dokazuje, že hranice mezi jednotlivými žánry dokáže být opravdu úzká a mistr jako on jí dokáže lehce překročit. Samotným závěrem tak nezbývá, než doufat, že na další díl nebudeme muset čekat opět čtyři roky, protože závěr knihy k pokračování vyloženě vybízí.

Juraj Červenák - Železný půlměsíc
Cyklus: Dobrodružství kapitána Báthoryho
Vazba: vázaná
Počet stran: 323Překladatel: Robert PilchObálka: Michal Ivan
Nakladatel: Brokilon
Cena: 348 Kč Přečtěte si také recenze na Strážce Varadínu, Brány Irkally a Ďáblovu pevnost. Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Legendární turkobijec kapitán Báthory je zpět. Tentokrát pod názvem Železný půlměsíc

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

SOUTĚŽ: O trilogii Marka Hoddera: VYHODNOCENÍ

Sarden.cz - 9. Červen 2015 - 23:00
Tagy: SoutěžSoutěžeM. HodderTriton

Váš zájem o tři knihy od Marka Hoddera byl vskutku veliký a všech 71 došlých odpovědí bylo správných. A jaké byly ty správné odpovědi?

1) Sir Richard Francis Burton a Algernon Charles Swinburne.
2) Jules Verne

3) například: Plnou parou, Mrtvý v parovodu, Excelsior, gentlemani!, a jistě by se našlo i něco dalšího...

A z výhry se bude těšit:

M. HUMPÁL z Českých Budějovice

Gratulujeme!

 

Máte rádi stempunk? A říká vám něco jméno Mark Hodder? Pokud jsou vaše odpovědi ano, pak jste na správném místě. Nakladatelství Triton nám poskytlo jako výhru do této soutěže hned celou steampunkovou trilogii od anglického spisovatele Marka Hoddera. Všechny tři díly, tedy Podivná záležitost se skákajícím Jackem, Případ mechanického muže a Výprava do Měsíčních hor mohou být vaše, pokud nám správně odpovíte na následující tři otázky. Tři knihy, tři otázky - to je férová nabídka, nemyslíte?

  • 1) Jak se celým jménem jmenují dva hlavní představitelé této knižní série?
  • 2) Který francouzský spisovatel je považován za praotce steampunku?
  • 3) Dokážete jmenovat alespoň jednu knižní antologii tohoto žánru, která u nás vyšla?

Dál už nejspíš není co dodávat. Svoje odpovědi posílejte na známou adresu sardensoutez@centrum.cz do půlnoci 7.6. 2015, do předmětu uveďte Hodder a nezapomeňte na svojí korespondenční adresu.

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Přečtěte si, kdo se raduje z celé trilogie.

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Jedenáctý Doctor vychází z neobvyklého souboje s hodnými Daleky se ctí

Fantasya.cz, nové knihy - 9. Červen 2015 - 22:00
Ze světa britského kultovního seriálu Doctor Who přichází na pulty knižních regálů Dalecká generace, která před jedenáctou regeneraci Doctora, posledního pána času, staví neobvyklou hrozbu – dobrotivé Daleky. Nicholas Briggs, jenž v seriálu propůjčil svůj hlas právě Dalekům či Cybermanům, přináší zajímavě pojatý příběh, který může oslovit nejen dlouholeté znalce této televizní tvorby.
Kategorie: Science fiction

Vražedná aplikace: flegmatický detektiv v bílém plášti

FantasyPlanet.cz - 9. Červen 2015 - 20:00
Kdo by nechtěl mít svého doktora nonstop k dispozici? Na požádání vám změří tlak, zanalyzuje moč a zjistí hladinu cukru v krvi. Sám taky pozná, kdy je potřeba zavolat pomoc, a kdy už to nemá cenu. Tak takovou vymoženost mají k dispozici hrdinové knihy Vražedná aplikace.
Kategorie: Science fiction

RECENZE: Nick Harkaway, Andělíčkář

Sarden.cz - 8. Červen 2015 - 23:38
Tagy: RecenzeLiteraturaArgoN. Harkaway

Nakladatelství Argo nás fantastikou zásobuje už pár let a za svou dobu působnosti si vybudovalo oblibu nejen u čtenářů fantastiky, ale i odborné veřejnosti. O čemž svědčí nedávné (opětovné) získání ceny Akademie SFFH. Mezi knihy, které nám Argo v loňském roce nadělilo, patří i Andělíčkář Nicka Harkawaye.

Nick Harkaway je na našem trhu úplně neznámý autor. Nevyšla mu u nás ani jedna povídka a Andělíčkář je tak jeho česky vydaným debutem. Ovšem Harkaway není žádné literární ořezávátko, protože jeho otec je sám John le Carré. Pokud jste nestrávili posledních několik let ve vákuu, tak jste určitě jméno tohoto slavného autora špionážních románů už někdy slyšeli. A Andělíčkář dokazuje, že Harkaway získal to nejlepší z otcovy DNA a jeho jménu rozhodně nedělá ostudu.

Joe Spork pracuje jako hodinář, žije si svůj obyčejný, každodenní život plný rutiny. Jinými slovy, Joe nevypadá jako někdo, koho byste tipovali na hrdinu velkého příběhu. Jenže, jak brzy zjistíte, pod slupkou tohohle hodináře a technicky zdatného člověka se ukrývá něco víc. Ano, kolo byste si o něj ze začátku neopřeli, jenže tenhle na první pohled obyčejný hodinář, je synem slavného gangstera. A to se mu bude v průběhu přibývajících stran hodit.

Z anotace, stejně jako ze slovního spojení „syn gangstera“ by snad šlo usoudit, že Harkway napsal primárně dobrodružný příběh plný akčních sekvencí. Ano, dojde na dobrodružství, dojde i na akční scény. Ale všechno přichází pomalu, postupně. Harkway to vše dávkuje po velice malých kapkách, jako hodně kvalitní whisky, kterou je nutno vychutnat. Což sebou přináší obtíže, jež některé z vás možná donutí knihu odložit po několika málo stránkách. Harkaway nepíše zběsile, ale naopak pomalu – hraje si se slovy a detaily, pomocí nichž před vámi postupně vykresluje celý příběh a hrdinův svět. Ale věřte mi, když si na to tempo zvyknete, kniha se vám za to bohatě odmění, vtáhne vás do sebe a získáte tak možnost ocitnout se na pár dnů ve světě, který mě osobně svou stylizací připomněl staré pulpové příběhy. Jako kdyby se v Andělíčkářovi mísily prvky špionážních románů a starých komiksů. Z každé stránky doslova čiší péče a láska, kterou Harkway své knize věnoval a jak si pohrál s postavou hlavního hrdiny, kterého díky jeho vzpomínkám poznáte do detailů. Zjistíte tak, jaké byly jeho motivy a proč se stal tím člověkem, jakého poznáváte na začátku jeho dobrodružství. A právě o tom Andělíčkář je. Je o volbě, jakou pilulku zvolíte. Je o tom, jestli budete dál žít svůj nudný život hodináře anebo to, o čem jste celý život snili (vezmete do ruky otcův Thompson, nasadíte si klobouk, plášť a vyrazíte za dobrodružstvím) proměníte ve skutečnost. Co si vyberete?

Nick HarkawayAndělíčkář /Angelmaker/
Nakladatel: Argo 
Překlad: Daniela Orlando
Rok vydání: 2014
Obálka: Pavel Trávníček
Počet stran: 464
Cena: 398 Kč Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Nakladatelství Argo nás fantastikou zásobuje už pár let a za svou dobu působnosti si vybudovalo oblibu nejen u čtenářů fantastiky, ale i odborné veřejnosti. O čemž svědčí nedávné (opětovné) získání ceny Akademie SFFH. Mezi knihy, které nám Argo v loňském roce nadělilo, patří i Andělíčkář Nicka Harkawaye.

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Charley Davidsonová 3: Smrt přichází k těm, kdo na ni čekají, i k těm, kdo ne

Fantasya.cz, nové knihy - 8. Červen 2015 - 22:00
Soukromá detektivka a smrtka zároveň Charley Davidson je zpět. A vrací se ve velkém stylu s pořádnou porcí humoru a akce. Stejně jako minule, i v tomto dílu musí řešit zajímavé případy, do kterých se občas přimotá i syn velmi proslulého pekelníka. Zní to bláznivě, a ono to bláznivé asi i bude.
Kategorie: Science fiction

Trailer: Ridley Scott přichází s další velkolepou sci-fi

Sarden.cz - 8. Červen 2015 - 14:38
Tagy: FilmMarťanA. WeirR. Scott

Hollywood nás v posledních letech zásobuje velkolepými výlety do vesmíru. Po Gravitaci a Intestallaru přichází Marťan.

Ridley Scott patří kupříkladu se Stevenem Spielbergem mezi režiséry, pro něž je věk pouze číslo. Prostě místo odpočinku, na který by měli po spoustě skvělých filmů právo, dál točí filmy. A tak už letos na podzim dorazí do kin Marťan – filmová adaptace stejnojmenné knihy Andyho Weira.

V Marťanovi se režisér Ridley Scott už počtvrté vydává do hájemství žánru science fiction a každý čtenář předlohy vám jistě potvrdí, že pro svůj nový film si vybral látku, která je dostatečně kvalitní a zajišťuje, že si to v kině užijeme. Čeká nás totiž netradiční robinzonské dobrodružství, v němž budeme sledovat hrdinu, které se bude pokoušet dostat z Marsu, kde se mu podařilo uvíznout.

První trailer vypadá skutečně lákavě, láká skvělým vizuálem, příběhem, ale i hereckým obsazením. Nezbývá, než doufat, aby se výsledek povedl a Scott si na své konto připsal pecku podobnou Blade Runnerovi a Vetřelci. 

 

 

 

 

 

 

 

Marťan
Scott, Ridley
Hrají: Matt Damon, Jessica Chastain
V českých kinech: 26.11.2015
Ve slovenských kinech: 25.11. 2015

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Hollywood nás v posledních letech zásobuje velkolepými výlety do vesmíru. Po Gravitaci a Intestallaru přichází Marťan.

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

ČASOPIS: Pevnost 6/2015

Sarden.cz - 8. Červen 2015 - 7:57
Tagy: magazín PevnostM.FajkusLiteraturaP. K. DickRecenze

Zaklínač byl naposledy tématem prosincové Pevnosti. Teď je tu zas a krade si slávu pro sebe.

Aby se neopakovalo všechno, co tu před půl rokem bylo, zaměřuje se téma především na nově vyšlou hru Zaklínač III Divoký hon. Základní informace samozřejmě chybět nesmí, ale není jich moc. Spíš si počtete o Geraltových osudových ženách, anebo příšerách, se kterými se musel kdy utkat. Pevnost vyšla ještě před vydáním samotného Divokého honu a index jejich očekávání se vyšplhal na sto deset procent. Jestli mají v redakci pravdu, posoudí jen hráči.

Přejděme k filmům. V červnu do kina přijde Jurský svět s Chrisem Prattem v hlavní roli. Láska k dinosaurům jen tak neomrzí, takže je index očekávání osmdesát procent. Můžete jen doufat, že Jurský svět nepůjde ve šlépějích svých předchůdců, protože takový Jurský park 3 stál za starou belu. Co se recenzí týče, filmy získaly lepší hodnocení než v minulém čísle. Hlavně proto, že do kin šly takové pecky jako Avengers: Age of Ultron, Ex Machina nebo Šílený Max: Zběsilá jízda. Nejde se tu pod osmdesát procent, takže je jasné, na co určitě do kina, dokud je ještě šance.

V knižních recenzích je opět co vybírat. Knihou měsíce je Rok Havrana od Vladimíra Šlechty, ale zaujmout může i Předběžné varování Neila Gaimana či Ledový drak od George R. R. Martina. Tipem měsíce je znovu vydaná Minority Report od Philipa K. Dicka. Většina vyjmenovaných opět pod osmdesát procent nejde, ale je tu ještě spousta dalších knih. Třeba Armagedon ve slevě od Seanan McGuierové, který bude knižní přílohou červencové Pevnosti.

Když už znáte knihy a filmy, co takhle rozdíly mezi nimi? Fanoušci s nadšením očekávají další knihu ságy Písně ledu a ohně, a tak se není čemu divit, že je dvojstránka věnovaná jí a seriálu Hra o trůny. Rozdíly mezi knihou a adaptací jsou už propastné a Pevnost se snaží přijít na to, jak by to mohlo vypadat dál.

Povídky jsou tu opět dvě. Operace Luční koník od už zmiňovaného Philipa K. Dicka vám ukáže problémy, které mohou nastat při cestování časem. Druhá povídka Poslední con od Davida Šenka vás zavede na Poslední celovesmírny con. To je přece jen místo, kam by se turisti chtěli podívat. Pokud si po přečtení povídek řeknete, že chcete psát jako jejich autoři, vězte, že rubriku Profíci radí vyrval ze spárů Míly Lince Petr Schink. Ten vám řekne, jak psát.

V neposlední řadě nahlédneme do historie. Jestli vás zajímá Japonsko, najdete tu článek o Róninech, samurajích bez pána. Otomar Dvořák vás zase zavede na Starou Kouřim, kde zaniklo první hlavní město českých Slovanů.

Červnová Pevnost je obsáhlá. Její knižní přílohou je druhý Kůstek, kterého není radno si nechat ujít, protože je to zábavný komiks pro všechny generace. To, co jsem vypsala, je jen ukázka z mnoha dalších věcí, které tu můžete najít. Jestli se chcete dozvědět o dalších fantasy ságách, o novinkách ve hrách a v komiksu, určitě po Pevnosti sáhněte.

 

Pevnost 6/2015

 

Nakladatel: Ing. Kristina Nowakovska

Rok vydání: 2015

Počet stran: 84

Rozměr: 210x295

Provedení: paperback

Cena: 69 Kč (klasická Pevnost) / 139 Kč (Pevnost s knižní přílohou - Jeff Smith: Kůstek 2 – Velké kraví závody)

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Zaklínač byl naposledy tématem prosincové Pevnosti. Teď je tu zas a krade si slávu pro sebe.

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Scifi News: Please stand by!

ScifiZin, fantastický magazín - 8. Červen 2015 - 4:45

Dohady, ktoré poslednú dobu kolovali internetom, sa stali skutočnosťou. Ohlásenie nového Falloutu rozhodne nenechalo chladným žiadneho fanúšika tejto série.

Hoci informácií nie je veľa, je isté, že sa pozrieme do dlho špekulovaného Bostonu, kde sa nachádza Vault 111.

Ak si myslíte, že emzákov sa len tak ľahko zbavíte, ste na omyle. Dvadsať rokov po prvom útoku vládne utopistickému svetu organizácia Advent Administration, ktorá ponúka ľuďom rôzne vylepšenia a hackeri dosiahli raj na zemi. Ale, ako to už býva zvykom, nie všetko je vždy dokonalé.

Totižto už v novembri prídu opäť otravovať pokojný život pozemšťanov, ale našťastie ľudia od X-Comu vedia, ako si v takýchto prípadoch poradiť.

WildStar láka hráčov na svoj prechod do free-to-play modu novým trailerom, ktorý prináša naozaj divoké zábery. Po vzore The Elder Scrolls Online, tak prichádza ďalšie MMORPG s dostupnosťou pre všetkých hráčov. Otázkou však už iba ostáva, aké veľké budú obmedzenia pre free účty?

Netuším, či sa Wolverine niekedy dožije dôchodku, ale kým sa tak stane, určite mu nikto nedá pokoja. Najnovšie sa o to postarali ľudia od SoKrispyMedia, ktorí natočili fan film, v ktorom musel ukázať zopár žoldnierom, že keď nemá náladu, treba radšej utekať.

Kategorie: Science fiction

UKÁZKA: Libor Machala, Vlci severu (Agent JFK 35)

Sarden.cz - 7. Červen 2015 - 23:00
Tagy: UkázkaUkázkyL. MachalaVlci severuAgent JFKTritonFantasySci-fi

Na přátele se nezapomíná. John F. Kovář musí na dalekém severu, v srdci Aljašky, najít starou agenturní základnu. S drsnou přírodou, s pustými zasněženými pláněmi okupovanými ledovými vichry a smrtelně nebezpečnými dravci se vypořádat umí. Vyhladovělé vlčí smečky však nejsou tím největším nebezpečím, které na něj čeká. Největší hrozbou jsou kšeftaři s alkoholem, bezohlední prospektoři, nelítostní lupiči a zákeřní vrazi snažící se zbohatnout na úkor ostatních. JFK se musí na cestě za záchranou života přítele vypořádat s lidskou chátrou nazývanou poctivými obyvateli Aljašky krutými vlky severu.

Agent JFK 35.: Vlci severu
Machala, Libor
Nakladatel: Triton
Rok vydání: 2015
Počet stran: 200
 

Trailer:

CIZINCI VE MĚSTĚ

Osamělý muž s do čela naraženým kloboukem v dlouhém, těžkém kabátě tiše našlapoval mezi vichrem vířenými kalužemi. Společnost mu dělal jen oceán divoce bušící vlnami do lodí kotvících u mol jako boxer v amoku šílenství. Vtíravé deprimující šero a chuchvalce mlhy zahalující přístav Seattlu muži vyhovovaly. Bez povšimnutí míjel skladiště, ať to byly ze dřeva sbité boudy obyčejných rybářů a kšeftařů, nebo zděné sklady bohatých rejdařů a obchodníků. Proklouzl úzkou uličkou dlážděnou cihlami blíž ke středu města, ale až na pár opilých námořníků korzujících mezi putykami nenarazil na obvyklé obyvatele nočního života ve městě. Pouliční prodejci alkoholu a drog, prostitutky, kapsáři, ti všichni se stáhli před nepřízní podzimního nečasu do hospod a barů.

Cizinec občas zpomalil před některým z nočních podniků, jako by se rozmýšlel, zda má vstoupit dovnitř. Nebyla to pravda, jen se chtěl ujistit, že jeho úsudek je správný. Někdo ho sledoval. Měl příliš mnoho zkušeností, aby si nevšiml, že se na něj už od hotelu, kde se ubytoval, přilepil stín. Stín, který mu byl neustále v patách. Cizinec netušil, kdo by mohl mít zájem ho sledovat. Byl ve městě jen pár hodin a kromě nádraží a hotelu zatím nenavštívil žádné jiné místo. Na okamžik zalitoval, že nechal revolver ukrytý v hotelovém pokoji. Střelná zbraň se mu zdála příliš velká a těžká na malou obchodní schůzku, tak si vzal do deště pouze lovecký nůž na opasku. Snad jde jen o místního chmatáka, který si ho vyhlédl u hotelu jako snadnou kořist a doufá, že se někde v baru opije, aby se ho později pokusil obrat.

Tok jeho myšlenek přerušil špatně osvětlený nápis na oprýskané tabuli. Název Admiral Inn už šel stěží přečíst. Bez rozhodování vstoupil.

Muž v klobouku procházel mezi obsazenými stoly. Prodíral se oblaky kouře, protahoval se kolem kolébajících se rybářů, opilých námořníků a přehnaně nalíčených prostitutek, hledajících rychlý výdělek pro dnešní noc. Došel až do zadní části hospody, kde u plně obsazeného stolu seděl chlapík bavící přítomnou společnost vtipnou historkou. Cizinec si vzal od kolemjdoucího číšníka sklenici piva, do ruky mu vtlačil drobnou minci a opřel se o jeden z dřevěných sloupů. Upíjel pivo a poslouchal vyprávění. Věk bodrého vypravěče odhadoval kolem šedesátky. Měl mroží kníry na kulaté šedivé hlavě, bříško se tlačilo z vesty. Sotva skončil, spolusedící se dožadovali dalšího příběhu.

„Řekni nám tu o Eskymácích, jak půjčují své ženy hostům,“ žadonil podnapilý chlápek a zubil se svými zbývajícími třemi žlutými zuby.

„Hned, přátelé, jen zajdu vyvenčit tuleně, cha, cha,“ pochechtával se vypravěč a protlačil se přes sedící sousedy. Hbitě proklouzl plným sálem a zmizel ve dveřích vedoucích na dvorek, kde hosté vykonávali potřebu.

„Vy jste pan Welzl, přezdívaný Arctic Bismarck?“ oslovil cizinec vypravěče ve chvíli, kdy se vracel ke stolu.

„Jo, to jsem. Copak bys rád, synku?“ odpověděl Welzl.

„Jmenuji se John Francis Kovář a doporučil mi vás Durand. Chtěl bych s vámi projednat nějaké záležitosti.“

„Ach, Durand, myslel jsem si, že o obchodu s panem Durandem nebude cvrlikat kdejaký ptáček na střeše.“

„Samozřejmě, Durand o vás mluvil jako o spolehlivém obchodním partnerovi. Já jsem ve firmě Durand podílníkem, takže veškeré obchodní záležitosti zůstávají uvnitř podniku.“

„Říkal jsi Kovář? Zní to hodně česky.“

„Ano, otec byl Čech, ale já nikdy v jeho vlasti nebyl,“ spustil Kovář smyšlenou historku, protože moc nevěděl o situaci ve střední Evropě v tomto světě, charakteristickém kritickým nedostatkem kovů. I v této realitě roku 1936 už existovalo samostatné Československo, ale informací o zemičce za velkou louží bylo žalostně málo. Naštěstí to vypadalo, že ani Welzl nemá žádné čerstvé zprávy o poměrech v české kotlině.

„No vidíš, já jsem zase rodák z moravského Zábřehu, ale taky jsem strávil většinu života nahoře na severu, a tak už víc považuju za svůj domov ledový arktický pláně. Dobře, synku, já ale rozlišuju čas na zábavu a čas na obchod. A teď je zrovna čas na zábavu, navíc tu mám ještě povinnosti ke společnosti. Zítra je taky den, přijď dopoledne na mou loď. Jmenuje se Laura a kotví až skoro na samém konci přístavu, nebo na začátku, jak se to vezme, cha, cha.“

„Dojednáno, přijdu.“

„Dej si ještě pivo, mají tady nejlepší v celým městě. Je skoro tak dobrý, jako naše český.“

Kovář pozvedl rozpitou sklenici na pozdrav a pomyslel si, že Welzl v rodné zemi nebyl opravdu dlouho, když takovému patoku říká dobré pivo.

Liják už se dávno přehnal za město a zanechal po sobě jen takové nepříjemné vlezlé mrholení, které se vám dostane všude. To ale Kováře netrápilo. Uvažoval o tom, že byla chyba vydat se do hotelu zpátky stejnou cestou. Navíc hloupá základní chyba, kterou vtloukali do hlavy každému agentovi už v základním kurzu. Nikdy nepoužít stejnou cestu dvakrát.

Teď už ale bylo pozdě změnit trasu. Když procházel úzkou, temnou uličkou, páchnoucí rybinou a odpadky, vynořily se na jejím konci dvě postavy. Navzdory sychravému počasí kráčely podezřele pomalu. Pod nohama jim křupalo rozbité sklo a čvachtaly kaluže. Čekali tu na něj. JFK se ohlédl, ale do ústí uličky už vkročil další chlap. Ještě než ho pohltil temný stín, zahlédl JFK kovový záblesk od mužovy pravačky, odražený od poslední rohové pouliční lampy.

Mozek bývalého agenta EF bleskově vyhodnotil situaci a načrtl strategický plán. Bylo mu jasné, že se v tomto úzkém prostoru nemůže utkat se všemi třemi najednou, navíc sevřený z obou stran. O vteřinu později JFK spustil těžký kabát z ramen, otočil se na patě a sprintoval k chlapíkovi, který, jak se zdálo, střežil vstup do uličky sám. V běhu sjela ruka neomylně k loveckému noži na opasku. Chlápek před sebe nastavil ruku s nožem. Johnovi blesklo hlavou, že má slušnou šanci, protože tohle nebyl postoj člověka ovládajícího boj s čepelí. Protivník se rozmáchl, ale jeho ruka narazila na Kovářovu čepel. Pravice se mu zbarvila rudou krví, vykřikl bolestí. Zavrávoral, opřel se o drsnou zeď a chytil se za zraněnou ruku.

Dva muži na opačné straně uličky se dali do klusu, čekali, že se jim teď jejich oběť pokusí uniknout v rušnějších přístavních ulicích. A John vyrazil, jenže přímo proti nim. Chlap vpředu udiveně vykulil oči a napřáhl ruce, ve kterých svíral sekeru na dlouhé násadě. Čakan, vybavil si Kovář podobnou zbraň škipetarských hajduků nebo chodských strážců hranic. JFK doslova letěl proti nepříteli. Protivník špatně odhadl vzdálenost při rozmachu a srazil se s ostřím Johnova nože. Z hrudi mu vytryskl proud krve. Neklamné znamení, že ocel zasáhla srdce. Do umírajícího muže vrazil Kovář vší silou ramenem a vymrštil ho směrem k třetímu nepříteli. Ten se marně pokoušel zprovoznit jednorannou bambitku, ve které zvlhl v deštivém počasí střelný prach, a zoufale mačkal spoušť. Mrtvý, ze kterého stále trčela rukojeť nože, na něj dopadl a srazil ho k zemi. Než odvalil chladnoucí trup bývalého kumpána, už na něm klečel JFK. Levačkou popadl paži svírající křečovitě střelnou zbraň a pěstí pravé ruky zaútočil proti jeho obličeji a hrudníku. Útok byl tak rychlý a prudký, jako by chtěl neznámého vmlátit do mokré a zablácené dlažby. Lupičova ozbrojená ruka ochabla a do kaluže z ní vypadla pistole.

John se rozhlédl. V okolí už se nenacházel nikdo další, kdo by ho chtěl ohrozit. Setřel si z obličeje dešťovou vodu a pomalu kráčel k prvnímu útočníkovi, který seděl opřený o studenou zeď a sténal. Z přeťaté tepny na ruce vyteklo již mnoho krve. Kovář si uvědomil, že tohohle zrzka zahlédl v hospodě. Nejspíš ho sledoval už od hotelu. Sehnul se nad zraněným a stáhl z něj kabát. Roztrhl mu rukáv košile a nad ránou stáhl provizorní obvaz.

„Kdo vás poslal?“ formuloval jasně otázku. Zraněný na něj jen pohlédl skelným zrakem a neodpověděl.

„Chceš tady raději vykrvácet?“ JFK povolil obvaz a z rány se začala hrnout další krev. Zraněnému útočníkovi se hrůzou rozšířily oči. Kovář obvaz utáhl a zeptal se znova: „Kdo vás poslal?“

„Děláme pro Bella,“ odpověděl a hlasitě polkl. „Eric Bell nás poslal, ať tě sledujem, a když bude vhodná příležitost, tak ať...“ větu nedořekl a znovu se bázlivě podíval Kovářovi do stínem zastřeného obličeje.

„Chytni si ten hadr. Modli se, ať tě tu najde někdo včas, než z tebe vyteče poslední kapka. Možná ti dávám větší šanci, než jste dali vy mně,“ zvedl se John a zmizel v temnotě. Už neslyšel zraněného, jak volá, aby ho tam nenechával samotného.

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Vychutnejte si ukázku z nejnovějšího, již pětatřicátého dílu série Agent JFK.

Kategorie: Science fiction

Co děláme v temnotách

FantasyPlanet.cz - 7. Červen 2015 - 23:00
Autentické. Tím lze vystihnout loňský nízkorozpočtový dokument přibližující každonoční život upírů na Novém Zélandě.
Kategorie: Science fiction

V závěru Andělské trilogie přichází čas na Svůdné zúčtování

Fantasya.cz, nové knihy - 7. Červen 2015 - 22:00
Pekelné zlo ovládá svět a jeho nejbližším terčem je osmnáctiletá Anna Whitová, napůl anděl a napůl démon. Anna byla proroctvím předurčena k tomu, aby vyhnala démony z povrchu země a osvobodila nefy, jejich potomky. Knížata démonů se však obávají, že právě Anna je tou, která je může smést ze zemského povrchu, a hodlají udělat všechno, co je v jejich silách, aby se jí zbavili.
Kategorie: Science fiction

RECENZE: Robert Galbraith, Hedvábník

Sarden.cz - 6. Červen 2015 - 23:00
Tagy: RecenzeLiteraturaDetektivkaZ jiného soudkuR. GalbraithHedvábníkPlus

Rok se v našem reálném světě s rokem sešel a také čtenáři v Čechách si mohli dopřát další vyšetřování soukromého detektiva Cormorana Strika. Jistě není třeba nijak podrobně představovat ani hlavního hrdinu ani autora Roberta Galbraitha. Ačkoliv oba fiktivní, již si vydobyli svoje místo na slunci u vrtkavé literární štěstěny.

Cormorana dál trápí válečné zranění, které si jako naprosto nechtěný bonus dovezl z války v Afganistánu a každý den mu ho připomíná protéza dolní končetiny. Podařilo se mu téměř splatit všechny dluhy a díky zdárně vyřešené údajné sebevraždě fotomodelky Luly se klienti jen hrnou. Což má sice nespornou výhodu v podobě zaplacených šeků, ale vybírá si to značnou daň na detektivově zdravotním stavu. Vůbec na předchozí velmi medializovaný případ Volání kukačky narazí čtenář i samotný detektiv častěji než by čekal.

Robin, Cormoranova neocenitelná a bystrá sekretářka se potýká se stále hlasitějším nesouhlasem svého nastávajícího ohledně toho, co je vhodná (a dobře placená) práce pro slušnou ženu. A bude si muset vyřešit, jestli a za jakých podmínek setrvá v detektivní kanceláři až/pokud vůbec se vdá.

Kroutíte hlavou, zda jsem si nespletla žánr? Nikoliv. To jen autor(ka) dokáže mistrně vplétat soukromí  hlavních hrdinů do děje a v průběhu vyšetřování zároveň míchat i jejich životy, aniž by to čtenáře obtěžovalo nad rámec detektivkářské  slušnosti. Někdy jejich soukromí s tím vyšetřováním vlastně dost úzce souvisí.

Tentokrát vyšetřování zavede Cormorana Strika do prostředí vydavatelských domů, nakladatelů, literárních agentů i samotných autorů. Bombyx mori je latinský název pro bource morušového a zároveň jméno posledního románu kontroverzního spisovatele Owena Quinea. A Hedvábník, čili jakýsi český ekvivalent anglického slova Silkworm pro změnu odkazuje na larvu neboli housenku tohoto motýla. Pokud vám moje vysvětlování přijde poněkud komplikované, vězte, že stejně komplikované bude i celé vyšetřování záhadného případu pohřešovaného spisovatele.

Robert Galbraith rozhodně neztrácí nic z mistrovství svojí duchovní vůdkyně J. K. Rowlingové a nabídne vám skvělé čtení. V Hedvábníkovi najdete do nejmenšího detailu propracovanou zápletku s řadou nenápadných a drobných stop. Většina z nich má za úkol pořádně vás zatahat za nos a končetiny a jen některé jsou skrytými perlami na bahnitém dně a vedou k odhalené pachatele. Přímočařejší čtenáře dychtící po rychlém rozuzlení by možná mohl rušit londýnský místopis nebo již zmiňované osobní vztahy a každodenní problémy hlavních hrdinů, ale milovníci Galbraightova stylu si rádi vychutnají všechny detaily příběhu a s potěšením se dočtou překvapivého konce.

 

J. K. Rowlingová, Hedvábník
Nakladatelství: Plus
Překlad: Ladislav Šenkyřík
Obálka: Sian Wilson
Rok vydání: 2015
Vazba: pevná
Počet stran: 508
Cena: 369,- Kč

 

 

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Rok se v našem reálném světě s rokem sešel a také čtenáři v Čechách si mohli dopřát další vyšetřování soukromého detektiva Cormorana Strika. Jistě není třeba nijak podrobně představovat ani hlavního hrdinu ani autora Roberta Galbraitha. Ačkoliv oba fiktivní, již si vydobyli svoje místo na slunci u vrtkavé literární štěstěny.

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Z admirála Gearyho se v zájmu míru stane Tanečník mezi vejci

Fantasya.cz, nové knihy - 6. Červen 2015 - 22:00
Poslední alianční flotila se pod taktovkou slavného Black Jacka pomaličku vrací domů. Jen s mírnými ztrátami překonala útoky hned dvou mimozemských civilizací. Třetí rasa vesmířanů má v plánu Gearyho posádku provázet až na území Aliance. Do hry nazvané „kdo zastaví flotilu“ se však neoficiálně vracejí Syndikové. Hlavní cenou jsou informace o ufounech převážené v zajaté vesmírné lodi.
Kategorie: Science fiction

PR + LITERATURA: Potulný rytíř

Sarden.cz - 6. Červen 2015 - 19:26
Tagy: Potulný rytířG. R. R. MartinCrewKomiks

Nakladatelství Crew v těchto dnech vydává komiksovou adaptaci povídky G. R. R. Martina „Potulný rytíř“, jejíž děj je zasazen do stejného světa jako fenomenální Hra o trůny.
 
Potulný rytíř
Poté, co přebere meč a štít svého padlého pána, je mladý Duncan (neboli Dunk) rozhodnutý prosadit se coby rytíř. Má štěstí – nedaleko se pořádá klání za účasti těch největších rytířů. Jenže aby se mohl přihlásit, potřebuje někoho, kdo se za neznámého bojovníka zaručí... a to je složitější, než se zpočátku zdálo. Ve světě Sedmi království není nouze o podezřívání, nepřátele, zradu, násilí, dobrodružství... ale i přátele se skrytými plány. Jedním z takových přátel je Egg – páže, které se k Duncanovi přidalo a samo má vlastní tajemství.

Překlad Richard Podaný, kniha obsahuje 176 barevných stran, ukázky:
http://www.crew.cz/galerie-detail.php?id_galerie=897&pr=150526


Další bližší informace naleznete na našich stránkách:
http://www.crew.cz/vydali-jsme-detail.php?id=705&pro=d&pr150526

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Nakladatelství Crew v těchto dnech vydává komiksovou adaptaci povídky G. R. R. Martina „Potulný rytíř“, jejíž děj je zasazen do stejného světa jako fenomenální Hra o trůny. 

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Mág gryf: legendární válka proti drakům vstupuje do hlavní fáze...

FantasyPlanet.cz - 6. Červen 2015 - 11:00
Nathan dokázal prorazit kouzlo, jímž draci ovládali lidské čaroděje. Vzpoura je však teprve na začátku – a přesto už je zároveň téměř u konce! Pronásledovaní čarodějové a jejich sympatizanti totiž jeden po druhém podléhají nepřátelům. Nathan ví, že naděje spočívá v tajemství, které skrývá charismatický Gryf… A možná i v odkazu vlastních předků, kteří kdysi jako první pozvedli prapor vzpoury.
Kategorie: Science fiction

Skalpy 2: I drsní chlapci tančí v rytmu boogie

Fantasya.cz, nové knihy - 5. Červen 2015 - 22:00
Kdo ještě neslyšel o sérii Skalpy, kterou nakladatelství Crew nejprve nasadilo v časopise Crew2, aby ji pak vypustilo i do ostrého prodeje, nejspíš strávil poslední dva roky někde v jihoamerické džungli. Anebo mezi mírumilovnými Lakoty v Jižní Dakotě. Těm by se totiž každý komiksový fanda, který o Skalpech už něco málo slyšel, vyhnul oklikou.
Kategorie: Science fiction

Románová série Resident Evil vstupuje do druhého kola

FantasyPlanet.cz - 5. Červen 2015 - 8:00
Krčili jste se v hodinách chemie pod lavicí, protože jste se obávali výbuchu? Potili jste se místo toho radši v tělocvičně, protože jste měli prapodivné tušení, že svět se řítí do zkázy a je potřeba se na to připravit? Smáli se vám ostatní, že jste paranoici a konspirační praktici? Pokud jste na vše odpověděli „ano“, pak je Resident Evil ušitý na míru právě vám.
Kategorie: Science fiction

UKÁZKA: Jozef Žarnay, Vesmírne prípady

Sarden.cz - 5. Červen 2015 - 7:12
Tagy: J. ŽarnayLiteraturaUkázkaUkázkyslovenská fantastikaArtis Omnis

Kreslo

 

   Vyzeralo to ako panoráma z rozhľadne – kolos hviezdoletu mal riadiacu kabínu umiestnenú úplne v hrote, takže traja muži v nej sa nachádzali vysoko nad úrovňou okolia, ponášajúceho sa na verziu Danteho pekla.

   Oblý pahorok sa dvíhal priamo z roviny a široko-ďaleko až na zopár nižších terénnych nerovností sa rozkladala krajina ako stôl, iba veľmi ďaleko, až na hranici viditeľnosti, sa rysovalo pohorie. V skutočnosti sa Gerbiou tiahlo viacero horstiev, nakoľko však bola oveľa menšia od Zeme, odpovedalo tomu i zakrivenie jej povrchu a vyvýšeniny sa omnoho skôr strácali za obzorom. Na úpätí pahorku stáli budovy základne, lež to bolo azda jediné, čo tu vyzeralo v poriadku.

   „Kde je... kde je les?“

   Veliteľova otázka bola namieste, lebo všetok porast z krajiny zmizol a pavilóny stáli uprostred bezútešnej pustatiny. Všade, kde pôvodne rástli stromy, vyčnievali zo zeme zvyšky vyschnutých kmeňov, pripomínajúcich varovne zdvihnuté prsty.

   „Došľaka,“ nezdržal sa druhý z trojice, hľadiacej na spúšť. „Veď naposledy to tu vyzeralo ako v raji.“

   Stisol tlačidlo, a keď na veľkoplošnej obrazovke naskočil obraz, Rad Torysan neveril vlastným očiam – krajinu až po horizont pokrývala hustá a bujná vegetácia, oceán lesa sem-tam narušovali iba stužky riek. Po priblížení leteckého záznamu na detail uvidel mohutné stromy s konármi, lianami a strapcami podlhovastých strukov. Pôda sa pod porastom celkom strácala a dno tohto zeleného mora pokrývali milióny vzájomne poprepletaných koreňov, neumožňujúcich vlastne ani existenciu akejkoľvek trávy.

   „Keď sme vystúpili na tryskami spálený terén, ocitli sme sa v kruhovitom zovretí lesa,“ ozval sa hlas akustickej zložky záznamu prvej expedície na Gerbiu. „Bol to naprosto iný les, ako poznáme na Zemi a na iných planétach. Porast pôsobil omračujúcim dojmom zásluhou husto vedľa seba rastúcich stromov, medzi ktorými nebolo jediného náznaku chodníka, ba ani len náznaku zvieracej prte. Čoskoro vyšlo najavo, že je to fakt – bylinožravce v tomto svete bez trávy nedostali šancu, chýbali teda aj ich predátori a zoológovia výpravy sa nemali čím zaoberať. S úctou sme zastali pred hradbou nepreniknuteľného lesa a bolo nám ľúto, že sme jeho čiastku spálili pri našom pristátí. Neprileteli sme

však kochať sa poéziou tunajšej flóry, preto sme vyslali na všetky strany roboty, kliesniace prvé priechody panenskými húštinami, a na druhý deň sme začali s výstavbou základne...“

   „Poznáte ten hlas?“ veliteľ vypol záznam a pootočil sa k Torysanovi.

   Ten pokrčil plecami.

   „Nie. No keď sa takto pýtate, asi to bude Pustovník.“

   „Áno, Bill Astor z tímu prírodovedcov. Jedine on ostal na Gerbii skúmať vegetáciu až do príletu ďalšej expedície. Viete o ňom niečo?“

   „Iba to, čo som získal v archívoch. William Astor je považovaný za eso vo svojom fachu, pričom v súkromí je vyznávačom primitivizmu. Je o ňom známe, že svoje práce píše najprv ručne na papieri, až potom ich zaznamenáva. Môžete to pustiť ďalej?“

   „Prales sa týčil dookola ako múr,“ pokračoval hlas. „Krajinu pokrýval koberec lesov, a keďže i kôra stromov na Gerbii obsahuje chlorofyl, kompaktnú masu zelene nenarušovalo vôbec nič. Kmene stromov boli uzlovité a celé zástupy týchto kolosov stáli vedľa seba tak husto, že medzi nimi naozaj nejestvovali medzery. Lesní obri boli vysoko nad zemou navzájom prepojení pravidelnou spleťou čohosi, čo sa podobalo lianám i morským riasam súčasne, kým iné liany sa špirálovite spúšťali k pôde. Keď sme vnikli do umelých priesekov, naše nohy sa nemohli zaboriť do vrstvy lístia, lebo listy tunajších stromov neopadávajú. Do pralesa sme sa vnárali s pocitom, že znesväcujeme dielo  stvoriteľa – okrem nás a našich mechanizmov sa nič nehýbalo, nikde nebolo ani náznaku po iných formách života. Keďže tráva tu nerástla, škáry medzi spleťou koreňov vypĺňal len hnedastý kríženec machu s lišajníkom.  Ovzdušie razilo korenistou arómou vegetácie. Kmene starších stromov vnútri lesa sa v spodnej časti podobali naplneným vreciam a z ich konárov viseli dlhočizné fúzy a záclony

akýchsi rias, pokryté popraškom pripomínajúcim pleseň. Z húštiny miestami vyrastali girlandy žltkavých bobúľ, inde zasa vejáre ploských strukov. Nijaký z týchto plodov neobsahoval semená –

ako sme zistili, porast sa rozširoval zásluhou už spomínaných vzdušných koreňov. Akonáhle sa tieto pseudoliany dotknú pôdy, zapustia korienky a z nich vyrastá nový strom...“

   Veliteľ znova vypol záznam a spýtavo pozrel na Torysana, ktorý prikývol.

   „Vďaka, stačí. Poďme na to.“

 

- - -

   Budovy vyzerali ako hangáre členené na viac častí rôznej farby. Okná nemali a ani ich  nepotrebovali, nakoľko steny boli zvnútra priehľadné. Rad Torysan pobudol na základniach tohto typu už na viacerých planétach, takže táto ho nezaujímala, ožil však pri pohľade na chatrč, šikmo sa  opierajúcu o stenu susedného pavilónu. Zatiaľ čo pavilóny boli vybavené bežným štandardom,

v jej vnútri sťaby sa ocitli o stáročia späť. V domci bolo temer všetko z dreva, k výnimočným vrcholom techniky v ňom patrili petrolejka a kľukový gramofón s platňami, stojaci na prični s bavlnenou prikrývkou. Na hrubo otesanom stole stál liehový varič, hrniec s vodou a špinavá plechová šálka.

   „Ako v múzeu,“ utrúsil veliteľ.

   „Nepoužité najmenej tri týždne,“ konštatoval Torysan, keď nazrel do nádob. „Astor musí byť v teréne. Kedy sa ohlásil naposledy?“

   „Pred dvadsiatimi dňami, preto centrála vyhlásila poplach.“

   „Čo vtedy hlásil?“

   „Nič mimoriadneho. Odvtedy sa viac neozval, nereagoval ani teraz, hoci musí mať pri sebe prenosnú vysielačku.“

   „Obávam sa, že nie.“

   „Prečo?“

   „Pretože visí tamto na skobe vedno s ďalekohľadom a torba s poľnou fľašou ležia na prični. Bez týchto vecí určite nevyrazil na dlhšiu výpravu.“

   „Takže? Kde môže byť?“ vyšli z domca a rozhliadali sa.

   Opačným smerom, ako sa týčila ich loď, sa nad planinou vypínala hradba kumulovitých oblakov. Do zotmenia ostávali ešte zo dve hodiny, avšak satelit Gerbie sa už pomaly štveral spoza obzoru. Napohľad pripomínal tmavohnedé vajce, zavesené omylom na nebi. Krajina pod ním bola absolútne tichá, akoby omráčená hrôzou. Sťa vysunuté hliadky niekdajšieho lesa obďaleč vyčnievali zo zeme kmene vyschnutých stromov. Predtým síce museli byť spojené s materským lesom sústavou vzdušných koreňov, no aj z nich zostali iba ledva rozoznateľné pozostatky. Vysušené kmene nadobudli bizarnú podobu gigantických pavúkov, lebo ich konáre teraz vyzerali ako dlhočizné tenké nohy. Zvyšky niektorých stromov sa ponášali na kyjaky, iné pripomínali špicaté prsty kostlivca, kým bokom stojaci osamelý kmeň sa podobal na stonku huby bez klobúka. Práve popri ňom mohlo cvičené oko rozoznať v koberci macholišajníka úzky chodník, strácajúci sa v koridore vysekanom robotmi.

   „Tadeto,“ ukázal Rad. „Musel tadiaľ chodievať často.“

   Nekráčali azda ani štvrťhodinu, keď sa cez suchú húštinu predrali na vrchol pahorka, na ktorom sa týčili zvyšky stromov a na jednom z nich našli, čo hľadali.

   „Pustovník,“ oznámil zbytočne veliteľ.

   Telo viselo na kuse kábla, prehodenom cez hrubý konár, oblečené v ošúchanej kombinéze, z kapsy vyčnievala obálka. Kus bokom sa povaľovala prevrátená stará drevená stolička, ktorú si Astor priniesol, aby mohol bezpečne vykonať svoj zámer.

   „Nuž, k tomu ste nemuseli volať Galaktopol,“ zašomral poručík. „Som presvedčený, že to súvisí s tunajšou katastrofou.“ Opatrne vytiahol obálku z Astorovho vrecka a uložil ju do špeciálneho puzdra, načo si dôkladne poobzeral telo mŕtveho.

   „Visí tu najmenej dva dni, vydrží teda do rána, nie?“

   „Iste,“ prikývol veliteľ. „Ráno sem prídu chlapi s nosidlami. Stmieva sa, ideme.“

   Na stolíku sa povaľovali kúsky papiera. Všetky boli poškodené vodou a iba na niektorých sa ešte dali prečítať zvyšky písmen, niekde i celých slov.

   „Dofrasa s primitivistami! To sú nápady, písať atramentom!“ zúril navigátor, ktorý sa už na hviezdolete zožieral nudou, takže tiež dorazil na základňu. „Sám predsa hlásil, že tu denne leje, mohol na to pamätať!“

   Muži obozretne skúmali zdrap za zdrapom, prikladajúc ich k lampám a hľadajúc i najmenšie náznaky písma.

   „Veľa toho nie je,“ zahundral Torysan. „Najlepšie bude vrátiť sa na loď a presvietiť všetko pod GR-žiaričom.“

   „Tu niečo mám!“ zvolal navigátor. „Ledva sa to dá prečítať a aj tak to vyzerá na totálny nezmysel!“

   „Občas máva zmysel i zdanlivý nezmysel. Čo je tam?“

   „Samé blbosti! Mŕtve drevo... les tiká... obium... umrlčie hodiny. Veď vravím, blbosti!“

   „Čože, umrlčie hodiny? Obium? Mŕtve drevo?“ poručík náhle ožil. „Tak moment, to mi voľačo hovorí!“ Posadil sa ku klávesnici počítača základne, napojil sa na palubný počítač lode a zahral rýchly koncert na klávesoch.

 

- - -

 

   „V ústrednom by to malo byť. Dal som hľadať slovo obsahujúce -obium, ktoré by zároveň súviselo s drevom. Ak je...“ Nedokončil, lebo na jeho otázky začala prichádzať odpoveď.

 

- - -

 

„Anobium je chrobák valcovitého tvaru, dlhý 2-6 milimetrov, on i jeho larva žije v suchom a mŕtvom  dreve, najmä v starom nábytku. V ňom si larva vyhrýza chodbičky, pričom sa vyhýba povrchu.

Keď dospeje, zakuklí sa a o niekoľko týždňov sa mení na dospelého chrobáka, pokračujúceho v činnosti larvy. Dospelé jedince pritom občas vyludzujú klepotavé zvuky, pripomínajúce svojou pravidelnosťou tikot vreckových hodiniek, čo je počuť v izbách so starým nábytkom. Poverčiví ľudia tento zvuk kedysi nazývali umrlčími hodinami, hoci anobium tým len láka k sebe exempláre opačného pohlavia. Zvuk vydáva tým, že čelom a tvrdým štítom na šiji naráža na tvrdý podklad. Výsledkom jeho činnosti je natrvalo poškodené drevo, čím sa neraz znehodnotí i vzácny historický nábytok.“

   „To je všetko?“ zamračil sa veliteľ.

   „Nie, samozrejme. Počítaču som dal aj otázku, aký vplyv na anobium by mali tunajšie podmienky.“

   „Výsledok?“

   „Odpoveď je nepríjemná. Vplyvom pozmenených podmienok na Gerbii – teploty, tlaku, gravitácie, žiarenia a čo ja viem čoho všetkého ešte – máte tu odborný popis – muselo by dôjsť k zmene genetickej informácie anobia, v dôsledku čoho nastanú mutácie. Anobium nielenže by sa začalo šokujúco rýchlo rozmnožovať a prechádzať fázami kukly i larvy, ale predovšetkým by sa pustilo

požierať každý druh dreva, vrátane žijúcich stromov.“

   „Takže, všetko je jasné...“ veliteľ sa uprene zahľadel na poručíka. „Kým ste vysielali správu, podarilo sa mi aj vo vybavení základne nájsť GR-žiarič a presvietiť na ňom ďalšie texty listu Pustovníka. Zmysel spočíva v tom, že vegetácia začala nečakane meniť farbu, lístie začalo žltnúť, potom aj schnúť a prvý raz v histórii tohto sveta aj opadávať zo stromov. Stále však nechápem, čo mal s tým všetkým spoločné Astor a prečo vlastne spáchal samovraždu.“

   „Astor? Ten si veľmi rýchlo uvedomil, že stredom kruhovite sa šíriacej skazy je základňa a nemenej rýchlo asi zistil i to najdôležitejšie – všetky stromy sú skrz -naskrz prevŕtané miniatúrnymi chodbičkami. Pozrite sa,“ poručík ukázal na monitor so správou. „O kus ďalej uvádza, že porast, ktorý predtým vydával opojnú korenistú vôňu, začína miesto toho zapáchať stuchlinou a čoskoro úplne hynie.“

   „Stále nevidím súvislosť so samovraždou.“

   „Súvislosť? Bohužiaľ, Astor celú katastrofu nielen zistil a diagnostikoval. On ju i zavinil.“

   „Zavinil?“ vybuchol navigátor. „On? Pustovník, zbožňujúci prírodu? nazdávam sa, že aj v Galaktopole je zvykom každé obvinenie dokázať! A hlavne pri takom zločine, ako je zničenie života

na planéte!“

   Torysan sa trpko pousmial.

   „Dokázať? Po odbornom preskúmaní vašimi vedeckými expertmi to určite nebude problémom, ale už dnes sa vám to pokúsim predbežne dokázať. Sám viete, že každý z nás má nejakú slabšiu

stránku. Profesor William Astor mal originálne hobby hodné primitivistu – doma na Zemi patril k špičkovým zberateľom historického nábytku, a keď odlietal sem, asi neodolal, aby si so sebou

nevzal aspoň jeden exemplár zo svojej zbierky. Priznám sa, že doposiaľ som ho ešte nevidel, no stavím sa s vami o čokoľvek, že tá vec sa nachádza niekde v jeho dome.“

   O dve minúty sa trojica mužov ocitla opäť v chatrči. Prešli už známou miestnosťou a vošli do zadnej kutice, slúžiacej zrejme za sklad, a osvetlili ju príručnými svetlometmi. Miestnosť bola zavalená

množstvom najrozmanitejšieho haraburdia, okrem iného si nemohli nevšimnúť i akýsi predmet, zahalený ochranným poťahom, ktorý poručík nešetrne strhol. Ukázalo sa, že je to vzdialený predok moderných sedadiel – prútené hojdacie kreslo s dreveným rámom a dreveným operadlom. Keď sa nad ním naklonili, uvideli to isté, čo si nedávno všimli na všetkých uhynutých stromoch i na stenách samotnej chatrče – obe drevené časti boli posiate množstvom drobulinkých dierok.

   „Som si istý, že sem dozadu ho dal, keď už bolo neskoro. Predtým na ňom určite vysedával po práci, možno i vonku pred domom.“

   „Staré kreslo,“ vydýchol veliteľ.

   „Starý fotel!“ skríkol navigátor. „Ten blázon! Načo ho sem vláčil!“

   „Veru, staré kreslo,“ súhlasil poručík. „Určite bolo jeho obľúbené, v ktorom si zvykol odpočívať. Na zemi nebolo nebezpečné, ale sem v ňom profesor Astor neúmyselne dopravil tvora, ktorý v tunajších podmienkach neuveriteľne zmutoval. Zatiaľ čo doma mu k obžive stačilo suché a mŕtve drevo, na Gerbii sa so šialeným apetítom vrhol na drevo akéhokoľvek druhu.“

   „Anobium,“ zašomral veliteľ.

   „Áno, anobium, alebo umrlčie hodiny,“ povedal Torysan a prehodil poťah nazad cez kreslo. „Či to bol anobium tesselatum, anobium pertinax, anobium striatum, alebo hociktorý iný jeho druh, jedno je isté – je to praobyčajný črvotoč.“

Jozef Žarnay
Vesmírne prípady

(Artis Omnis, ed. Margo, Žilina 2015)
Cena: 10,90 €
Formát: 120x200
Väzba: tvrdá
Počet strán: 144
ISBN: 978-80-89718-41-2

Anotácia:

Zbierka detektívnych poviedok legendy slovenskej sci-fi literatúry. Jozef Žarnay svojou tvorbou ovplyvnil celú generáciu čitateľov. Dnes sa vracia na scénu so sériou detektívnych príbehov v štýle akčnej sci-fi a klasickej detektívky 70. a 80. rokov minulého storočia. Spolu so sympatickým poručíkom Galaktopolu Radom Torysanom a súkromným detektívom Rexom Baxterom sa staneme svedkami záhadných stretnutí, cestovania v čase, podozrivých masových samovrážd i pátrania po vzácnych artefaktoch. Doteraz knižne nepublikované texty dopĺňa autorov prehľad slovenskej sci-fi scény a predslov prvej dámy súčasnej slovenskej fantastiky Alexandry Pavelkovej.

O autorovi:

Jozef Žarnay (1944 v Humennom), detstvo strávil v Michalovciach, neskôr sa usadil v Prešove. Ako učiteľ pôsobil na viacerých školách. Je autorom kníh Tajomstvo Dračej steny (1973), Prekliata planéta (1977), Kolumbovia zo základne Ganymedes (1983), Časolet (1990), Signály ľadového sveta (2012).

V roku 1985 sa do kín dostal film Tretí šarkan (r. Peter Hledík), ktorý bol nakrútený na motívy románu Tajomstvo Dračej steny. Film získal viaceré medzinárodné ocenenia. V rozhlasovom archíve sa nachádzajú mnohé Žarnayove poviedky aj historiografické pásma o svetovej i slovenskej fantastike, portréty svetových autorov vedecko-fantastickej, klasickej dobrodružnej literatúry i svetových autorov detektívky.

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Přečtete si ukázku z nové knihy od legendy slovenské sci-fi literatury. 

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction
TOPlist