Science fiction

Když jedna noc rozvrátí národ

FantasyPlanet.cz - 12. Červenec 2014 - 22:00
DragonLance nejsou jen příběhy spojené s družinou Tannise Půlelfa a následně jejich potomků – a knihy pod jejich hlavičkou nepíší pouze Margaret Weiss a Tracy Hickman. V autorském týmu se vystřídala řada tu více, tu méně hvězdných jmen, a Richard A. Knaak se svou Legendou o Humovi patří mezi ty nejnezapomenu­telnější. Tentokrát se však zaměřil na druhou stranu barikády a místo o solamnijských rytířích se pustil do vyprávění o Minotaurech.
Kategorie: Science fiction

Král orků, Forgotten Realms – Změna 1 (EXKLUZIVNÍ UKÁZKA)

Fantasya.cz, nové knihy - 11. Červenec 2014 - 22:00
Drizzt je zpátky a čelí světu, který se od základů změnil! Nejistý mír mezi trpaslíky z Mitrilové síně a orky z nově ustanoveného království Mnohošíp, nemůže trvat dlouho. Orcké kmeny, které Obould sjednotil, začínají bojovat mezi sebou, a Bruenor je odhodlaný dovést do konce válku, která ho málem zabila a téměř zničila všechno, co vybudoval. Bude ale zapotřebí něčeho víc než jen mečů a sekyr, aby byl v Páteři světa nastolen trvalý mír. Mocní na obou stranách možná budou nuceni změnit způsob, jakým na sebe navzájem nahlížejí. Možná spolu budou muset začít hovořit. A to nebude snadné.
Kategorie: Science fiction

Reportáž: Kam se mi poděly ty dny na Festivalu fantazie 2014

FantasyPlanet.cz - 11. Červenec 2014 - 22:00
Každý rok je Festival fantazie jiný. Tentokrát jsem zažil pobyt v kulisách žánrových hororů, naučil se bojovat jako pořádná mrcha a dokonce si zkusil jízdu v opilosti. Též jsem v batohu nosil hlávku zelí a přec jsem nebyl středem pozornosti.
Kategorie: Science fiction

RECENZE: Štěpán Kopřiva - Asfalt I. Poslední tři týdny

Sarden.cz - 10. Červenec 2014 - 23:00
Tagy: LiteraturaRecenzeAudioknihaWalker & VolfŠ. KopřivaL. Král

Když v roce 2009 představil Štěpán Kopřiva svůj Asfalt, způsobil s ním menší poprask. I když menší je v tomhle případě hodně relativní pojem. Přeci jen 640 stran sado-masochistického humoru je dost velká porce i pro ty největší psychopaty. Za těch pár let, co je Asfalt na trhu, se z něj stal prakticky kult a právě v těchto dnech nastává správná chvíle na oprášení satanistických příruček a talismanů, abyste si mohli opět naplno užít vyasfaltovanou jízdu peklem, tentokrát pod taktovkou audio vydavatelství Walker & Volf.

Zalovíte-li trochu v paměti, jistě si vzpomenete na Nitro těžkne glycerínem, dnes již kultovní komiks, kterým se Štěpán Kopřiva nesmazatelně zapsal do podvědomí fanoušků. Jelikož je ale komiks přeci jen, co se týče prostoru, omezenější, přesedlal Kopřiva na klasické spisovatelské řemeslo a už svojí prvotinou Zabíjení ukázal, že mu krev, vyhřezlá střeva a psychopati nejsou vůbec cizí. Kdyby o tom někdo pochyboval, stačí se začíst právě do Asfaltu, a jestli vám zůstanou vlasy na hlavě, můžete si gratulovat.

Zatímco jste si v autorověprvotině užívali psychopatického masového vraha, v Asfaltu trochu přitvrzuje. Pokud vám přišel jeden šílenec málo, mám dobrou zprávu, tady si jich užijete dosytosti. Jen v hlavních rolích jich na vás čeká celkem pět a to nepočítám všechny ty pochybné existence okolo. A že jich bude, protože Kuffenbach a jeho komando se shodou okolností ocitají v pekle, a věřte nebo ne, tady to opravdu na čaj o páté zrovna nevypadá.

Hlavní hrdinové jsou opravdu výkvět za všechny prachy. Martin Kuffenbach kromě toho, že velmi dlouho dělá téhle partičce individuí velitele, taky dost dlouho pil (přímo chlastal), má vymakanou mimiku asi jako Terminátor po mrtvici a ani toho moc nenamluví. Ostranski je tak trochu specialista na trhaviny a mimo jiné nemůže absolutně vystát nejnovějšího člena party, mladíčka Lamberta, který se sem dostal vlastně omylem místo svého zabitého táty. Zbytek týmu tvoří Holofaust, který si stihnul na černém trhu vydobýt značnou pověst při obchodu s lidskými orgány, a tloustnoucí profesionál kapitán Vorošilov.

Při vymýšlení Asfaltu si Kopřiva asi řekl, že to vezme pěkně od konce, protože začíná tam, kde ostatní končí, a to smrtí hlavních hrdinů. No a jelikož tahle banda nájemných zabijáků nejsou žádní svatoušci, můžou skončit jen na jednom místě. V Pekle. Tady pozor, rovnou zapomeňte na pohádková pekla s kotli a vidlemi, realita je totiž mnohem, mnohem horší. Autor stvořil něco naprosto šíleného, co obyčejného člověka nemůže za normálních okolností nikdy napadnout, přesto to ale skvěle funguje. Takže můžete očekávat hektolitry červené a trochu toho masa k semletí, které doplňuje všudypřítomný více či méně černý humor, asi tak miliarda hlášek a sem tam nějaký ten odkaz na film, knihu nebo osobnost.

Dost ale o knize, tu už jistojistě znáte. Proč se tedy vracet k Asfaltu? Legenda české fantastiky Jiří Walker Procházka dostal jednoho dne geniální nápad (jaký taky jiný že). Přizval k sobě Radka Volfa a společně založili audio vydavatelství. O tom už jste možná taky slyšeli, a jestli jste ještě nepřišli do styku s jejich předchozími počiny Hvězdní honáci a Líheň I., tak to rozhodně napravte. A tím se dostávám k jádru pudla. Jejich třetí audioknihou, kterou přináší, je právě Kopřivův Asfalt.

Zatímco Líheň přijali někteří posluchači rozpačitě kvůli hlasu Lucie Šternerové, u Asfaltu se něčeho podobného bát rozhodně nemusíte. Radek Volf měl opravdu šťastnou ruku, a tak vás po Hvězdných honácích čeká další opravdu skvělý posluchačský zážitek. Načtení se tentokrát zhostil herec Ludvík Král. Jeho temný hlas skvěle podkresluje celkovou hororovou atmosféru tohoto příběhu. Sice se v prvních chvílích může zdát, že místy dělá až zbytečné pauzy mezi jednotlivými větami, je to však jeho osobitý podpis k tomuto dílu, na který si po chvíli zvyknete a ve výsledku jistě i oceníte. Protože díky tomu skvěle vyniknou akční scény, ve kterých Král přidá na tempu i razanci a můžete tak prožívat akci naplno s hlavními hrdiny.

Jelikož má Asfalt 640 stran, což není rozhodně málo, rozhodlo se duo W & V rozdělit audioknihu na dvě části. První je již v prodeji pod názvem Asfalt I. Poslední tři týdny a obsahuje více než osmnáct hodin skutečně brutálního poslechu. A tím se vlastně dostáváme i k hlavnímu záporu této audioknihy, a tím je prostý fakt, že prostě končí v nejlepším. Naštěstí fanoušci nemusí moc zoufat, druhý díl Asfalt II. Efektivní brutalita vyjde již 21. července a dokončí tak tento brutálně-satirický horor, který bude mít ve výsledku víc než dvaatřicet hodin k poslechu.

 

Štěpán Kopřiva, Asfalt I. Poslední tři týdny

Čte: Ludvík Král

Vydal: Audiovydavatelství Walker & Volf

Obálka: Petr Šimčík a David Hanzl

Rok vydání: 2014

Délka: 18:19 hodin (nezkráceno)

Recenzi napsal: Petr Čapek

ukázka: 

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Jak se podle nás povedl kultovní román Asfalt ve své audio podobě?

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Death Note 10: Jak si Kira poradí s nedůvěrou vlastních lidí?

Fantasya.cz, nové knihy - 10. Červenec 2014 - 22:00
Svět mu postupně padá k nohám. Kira však stále musí odrážet lsti, které na něj vymýšlejí Near a Mello, nástupci jeho prvního rivala L. Sice se vždy spoléhal hlavně na sebe, ale vzhledem k tomu, že jeho současní spolupracovníci od policie mu přestávají pod vlivem Nearovy manipulace důvěřovat, rozhodl se sehnat do svých řad nové posily.
Kategorie: Science fiction

AKCE: Advík Reloaded! Návrat k tradici podruhé

Sarden.cz - 9. Červenec 2014 - 23:00
Tagy: AkceAdvíkPrahaPozvánka

Přežili jsme to. Návrat do Modré školy, tradiční setkávací pojetí conu i nové organizátory. A bylo to fajn. Letošek se hodně snaží jít loňskou cestou, takže co náš čeká?! Staronový Advík podruhé!

Již 9. ročník, který se odehraje 24. až 27. července 2014 v pražské Modré škole, se krom mangy a anime zaměřuje i na oblíbené hudební, konzolové a počítačové hry a jako vždy nezapomíná ani na obřady a zvyky tradičního Japonska.

Přednášky, hry i virtuální koncerty

Zhruba polovina z celkem 15 programových linií se zaměřuje na přednášky a projekce; zbytek pak na herní komunitu. Osu festivalu opět tvoří projekce anime (Claymore, Please Teacher, Agent Aika...) a spousta cosplaye včetně kvalifikace na Eurocosplay, dále módní přehlídka, volba Miss a tradiční sobotní ples a galavečer.

Kultura starého Japonska ožije v přednáškách, živých představeních a workshopech od bojových umění jako Nakagawa Tózan Ryú battójutsu či Bujinkan ninjutsu až po tradiční japonský tanec Nihon Buyó od neméně tradičního Imrika,

Dvě linie jsou zaměřené přímo na přednášky o anime a Japonsku pro znalce i začátečníky včetně oblíbeného šónen-ai a yaoi, které opět budou úplně všude (že, yaoistky?!), Jrocku či cestování po Asii. Vlastní linii má opět móda, ať již japonská, lolita, historická či fiktivní (steampunk).

Nově tu máme lechtivou Ecchi linii od Zenyho, takže kdo se nebojí, ten se může přijít zasmát a pobavit (ano, tak vysoké cíle si neváháme vytyčit!). A samozřejmě je tu i herní scéna, která se v obecných i specifických přednáškách zaměřuje na vše od MMORPG, přes indie až po mobilní hry.

Samotné hraní pak pokrývá téměř všechny oblasti od tradičních japonských jako Shogi a Go, přes karetní a deskové (Bang!, Magic the Gathering, Yu-Gi-Oh!, Osadníci z Katanu) po konzolové a počítačové (Tekken 6, Soul Calibur 5, League of Legends). Hudební hry tradičně zastoupí SingStar, Para Para Paradise či Guitar Hero.

Z dalšího programu je třeba zmínit možnost počíst si v manga knihovničce, zajít do příjemného Maid Café nebo záznam koncertu čistě virtuální zpěvačky Hatsune Miku v pátek večer! – https://www.youtube.com/watch?v=YSyWtESoeOc

Detaily:

Brány Advíku 2014 se otevřou ve čtvrtek 24. července v 17 hodin a zavřou v neděli 27. července také v 17 hodin v prostorách Modré školy, Kupeckého 576, Praha 4. Ubytování je zajištěno jak na místě, tak na ubytovnách a vysokoškolských kolejích.

Vstupné: v předprodeji na celý festival 450 Kč, na místě 500 Kč (1 den 250 Kč)

www.advik.cz

nebo

https://www.facebook.com/events/480565442057740/

 

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

9. ročník, který se odehraje 24. až 27. července 2014 v pražské Modré škole, se krom mangy a anime zaměřuje i na oblíbené hudební, konzolové a počítačové hry a jako vždy nezapomíná ani na obřady a zvyky tradičního Japonska.

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

RECENZE: Robert Bloch: Psycho

Sarden.cz - 9. Červenec 2014 - 23:00
Tagy: LiteraturaRecenzeR. BlochPsychoAlfred HitchcockHoror

Poměrně záhy totiž začíná být jasné, že děvče není žádné neviňátko, za nesnáze si z velké části může samo a krátké neplánované zastavení v Batesově motelu výrazným způsobem ovlivní její plány na světlé zítřky. Ani s tou osamělostí to není tak úplně pravda, protože dívka má v patách soukromého detektiva, jenž má za úkol zajistit pro realitní společnost zpronevěřené peníze, a brzy se k němu přidává i sestra zmizelé a její přítel, kteří se snaží zjistit, proč s nimi nečekaně přerušila kontakt. Že se osudy všech postav dříve či později musí protnout v Normanově noclehárně, asi nikoho nepřekvapí, otázkou však zůstává, jestli z ní vůbec někdo dokáže vyváznout živý.

Psycho už má za sebou nějaký ten pátek na pultech světových knihkupectví, ale již po pár stránkách je příjemné zjistit, že se to na ní nijak výrazně nepodepsalo. Příběhy totiž rozdělujeme jen na dobré nebo špatné, a pokud jsou ještě navíc podloženy zajímavým námětem, literární kvalitě nedokáže na kráse ubrat ani pořádně dlouhý zub času. Současní autoři by se určitě více vyřádili v některých explicitních scénách, ale jak už u stejné látky řekl i sám mistr Hitchcock – mnohdy je lepší jen lehce naznačit, protože sebevětší a drsnější popisnost nikdy nepřekoná vlastí divákovu či čtenářovu představivost. Velmi příjemným bonusem pro dnešní uspěchanou dobu je celkový rozsah necelých sto osmdesáti stran, kdy není prakticky žádný prostor pro vatovou vycpávku a neustále se něco děje.

Robert Bloch také několikrát využije zajímavý vypravěčský postup, kdy je některá z dílčích kapitol příběhu vyprávěna jednou z postav, aby čtenáři v jejím průběhu plynule ukázal, jak stejné či navazující události ze svého pohledu vnímá některá jiná. Přehledná základní kostra příběhu k něčemu podobnému přímo vybízí bez nutnosti zbytečného přidávání dalších opakovacích stran textu, a než se příjemně pomalejším retro stylem vyprávění začneme nudit, jsme na poslední stránce, kde můžeme pouze uznale pokývat hlavou. Pokud tedy venkovní vedra překonají únosnou mez a budete mít chuť na trochu nenáročného, místy trošku lekavého čtiva, Psycho rozhodně nemůže zklamat. V rámci žánru bych se ho i po všech těch letech nebál zařadit mezi velmi slušný nadprůměr, a pokud zrovna neholdujete italské "řeznické" škole, pak dokonce i absolutní špičku.

Až dosud jsem si dával velký pozor, abych se vyhnul veškerým spoilerům, přestože pochybuju, že se mezi čtenáři Sardenu najde někdo, kdo nezná alespoň základní premisu Psycha nebo neviděl Hitchcockovo filmové zpracování. Pokud to tak je, pak už byste v této chvíli měli mít všechny potřebné informace, které měly napovědět, jestli je to kniha pro vás, či nikoliv, a dále již raději nečtěte.

Sám sebe považuji za znalce a nadšeného fanouška filmového a knižního braku, proto jsem nabídku recenzi Psycha přijal, i když jsem tušil, že v rámci nezaujatého pohledu to bude trošku oříšek. Dovedu si totiž představit, jak bych asi byl z knihy nadšený, kdybych už předem neznal závěrečnou pointu. I v tomto ohledu zůstává plusem celkový rozumný rozsah a naopak si můžete s pobaveným úsměvem vychutnávat pasáže, kdy se mezi sebou dohaduje Norman s matkou a společně přemýšlí, jak se v nedaleké bažině nějak elegantně zbavit potíží, které se jim začaly kupit v pronajatých pokojích. Prostě pocit velmi podobný tomu, jako když znovu se znovu podíváte na Šestý smysl nebo si přečtete Klub rváčů. Ten stejný příběh, tytéž postavy, a přesto je to všechno najednou úplně jinak. V tomto případě bych pak celkové hodnocení ponechal u toho velmi slušného nadprůměru, kdy kniha určitě uspokojí všechny, kteří se chtějí dozvědět, jak to s Normanem vlastně bylo "doopravdy", protože zejména po vizuální stránce vypadá trochu jinak, než jsme zvyklí. Na druhou stranu, pokud již předem víte, k jakému se příběh ubírá konci, nic lepšího nebo zajímavější v knize nenajdete, ale i tak si dovolím připomenout, že to je spíše problém předem informovaného čtenáře, nikoliv knihy samotné, a není důvod jí kvůli tomu zatracovat.

Robert Bloch v průběhu let připsal ještě další dvě pokračování, ale ta nejsou nijak propojená s filmovým ani seriálovým světem. Druhý díl je již nyní k dostání i u nás, třetí se chystá do konce prázdnin. Obě synopse ale zní trošku divočeji (natáčení filmu o událostech v Batesově motelu, do kterého nečekaně „vpadne“ Norman utíkající z psychiatrické léčebny a cirkusové panoptikum s robotickými modely Normana a jeho matky), takže už se bude jednat nejspíš jen o volbu pro skutečné fanoušky. Chápu, že v současné době zájmu nebyla autorská práva určitě nijak levnou záležitostí, ale možná by stačilo všechny tři knihy vydat v jednom větším souborném vydání, přestože po stránce obálky a úpravy nelze Psychu opravdu nic vytknout.

 

Robert Bloch: Psycho
Překlad: Lumír Mikulka
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2014
Vazba: pevná
Počet stran: 176
Cena: 249,-Kč
Recenzi napsal: Milan Nerad

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Deštivá noc s blesky na obloze. Nekonečná silnice. Osamělá dívka v nesnázích. Liduprázdný motel, kde se nachází jen milý a lehce roztržitý pan domácí se svojí matkou. Prostě všechny nezbytné kulisy jako dělané pro slušnou hororovou zápletku. Když si navíc přičteme fakt, že takřka po dvaceti letech mohou čtenáři znovu držet v rukou původní předlohu slavného filmu Psycho, je to pro fanoušky žánru jasná volba na ukrácení horkého léta.

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

V podsvětí se skrývá tajemství, které změní úplně vše

Fantasya.cz, nové knihy - 9. Červenec 2014 - 22:00
V prvním díle své nové trilogie dokázala Megan Spoonerová vybudovat originální a neotřelý svět, který se svou výstavbou podobá máločemu a ještě k tomu skvěle rozvinout charaktery svých postav. Dokáže autorka nasadit stejně vysokou laťku i v druhém díle a dovést hlavní hrdinku Lindu do skrytého města Léthé, kde by se mohl skrývat její ztracený bratr?
Kategorie: Science fiction

Vítězkou soutěže o román Město se stala Dana Gregorová

Fantasya.cz, nové knihy - 9. Červenec 2014 - 17:00
Do soutěže o román Město, jehož autorkou je Stella Gemmell, přišlo celkem 82 odpovědí, z toho bylo 67 správných. Vítězkou se stala Dana Gregorová. Bitva z ukázky probíhá v létě; další ukázka se odehrává v kanalizaci; Stella Gemmell je spoluautorkou románu Pád králů a Jan Kozák překládal Živé lodě. Vítězce gratulujeme!
Kategorie: Science fiction

Vítězem soutěže o Klenoty české fantasy se stal Pavel Vávra

FantasyPlanet.cz - 9. Červenec 2014 - 17:00
Do soutěže o Klenoty české fantasy, novou antologii Ondřeje Jireše, přišlo celkem 120 odpovědí, z toho bylo 104 správných. Vítězem se stal Pavel Vávra. V antologii je celkem 17 povídek a novel; nepřispěl sem Jiří W. Procházka; Ondřej Jireš není editorem Temných časů a Jana Jůzlová vyhrála Cenu Karla Čapka s povídkou Obojek v roce 2005. Vítězi gratulujeme!
Kategorie: Science fiction

Kniha hrůzy: Kvalitní horor lze napsat i bez krve a lovecraftovských monster

Fantasya.cz, nové knihy - 8. Červenec 2014 - 22:00
Hororových antologií u nás nevychází mnoho, a když už se tak stane, je to státní svátek. Kniha hrůzy ale vlastně není skutečný horor. Je to něco lepšího.
Kategorie: Science fiction

Koruna v křečovitém ohrožení

FantasyPlanet.cz - 8. Červenec 2014 - 17:30
Raymond E. Feist vládl knižnímu trhu pěkných pár let. Bývaly doby, kdy neměl konkurenci a jeho jméno bylo zárukou té nejvyšší kvality. Publikuje už od roku 1982 a do dnešního dne má na kontě přes třicet románů, z toho minimálně dvě trilogie (Sága Trhlinové války a Sága o Impériu) se nesmazatelně zapsaly do dějin světové fantasy. Jak si však vede v porovnání se současnou konkurencí?
Kategorie: Science fiction

ČASOPIS: Pevnost 7/2014

Sarden.cz - 7. Červenec 2014 - 23:00
Tagy: PevnostČasopisJ. Horkýmagazín PevnostRecenze

Téma červencové Pevnosti je jasné - Transformeři. A už hned ze začátku se na ně Michal Tesáček ve svém článku vrhl opravdu s chutí. Naservíroval zajímavé informace ohledně nového filmu s Autoboty Zánik, který otevírá novou transformeří trilogii. Představuje nové hrdiny, láká na co nejrychlejší návštěvu do kin. A musím říct, že ve spojení s rozhovorem s Markem Wahlbergem, představitelem nového hlavního hrdiny, mu to lákání v mém případě opravdu vyšlo. A to tak, že v nejbližší době se na to chystám do kina - a to se Transformerům snažím vyhýbat.

Jedno z témat minulého čísla Pevnosti se teď octlo na pranýři. Na hraně zítřka, zrecenzované Jiřím PavlovskýmRozhodně oceňuji sloupek velitele Pevnosti, ve kterém srovnává film s knižní předlohou. Ačkoliv na film nejspíš nepůjdu, předlohu jsem si ihned napsal na seznam "Musím si přečíst". Když už jsem u těch recenzí, rozhodně nemůžu opomenout recenzi na Tmu Ondřeje Neffa, se kterým na Sardenu nedávno vyšel rozhovor. Recenze byla tak mistrně napsaná, že mě z ní mrazilo!

V červencové Pevnosti také najdete článek, který mě hodně potěšil. Je o audioknihách a je v něm vylíčen zrod audiovydavatelství Walker&Volf, současná situace žánrů SFFH na audioknižním trhu a ediční plán W&V na tento rok. V návaznosti na předchozí je tu i rozhovor s Břetislavem Hanzlelem, šéfem české Audiotéky, kterého zpovídal sám Jiří Walker Procházka.

A teď - co je lepší, než dva úplně suprové kousky čtení těsně za sebou, z nichž jeden je článek a druhý povídka? Naprosto úžasní, velmi dobře napsaní, atmosféricčtí, napínaví, leč trošku předvídatelní Vzduchoplavci Aury z dílny Julie Novákové, třiadvacetileté studentky, která se se svými povídkami probojovala až do anglofonních časopisů. Pokud autorka někdy napíše něco většího (nebo třeba rovnou knížku, za to bych jí asi zlíbal ruce) ze světa Aury a jejích vzdušných paláců a pevností, budu opravdu moc rád.

Druhý článek je - jak jinak - Literární nalejvárna Fandy Kotlety, který se s námi tímto sedmým zastavením na cestě k bestovnímu celeru loučí. A tak se celý článek nese v duchu propagace už vydaného románu a nakonec také v duchu omluv. A to by to nebyl Fanda Kotleta, aby mě řádně nerozesmál. Výborná tečka za výbornou rubrikou. Nyní se jí ujme Míla Linc, kterého znám díky jeho skvělým románům Stín černého hvozdu a Mrtví muži netančí.

V komiksové rubrice představuje Lukáš Růžička 5+5 příběhů o Batmanovi. Prvních pětka jsou klasické příběhy, dostupné v češtině, druhá je plná skrytých pokladů a žánrových kuriozit z Gothamu. V anime rubrice se Martin Kužel takřka rozplýval nad seriálem Last exile, které by, podle jeho slov, bylo chybou opomenout. Ještě horší by ale bylo opomenout skvělý dvojčlánek od Míly Lince, který se tentokrát zaměřil na hrady a na to, jak je zničit. Člověk by Mílu pomalu podezříval, že má doma nějaký stroj času, protože... jak to ten chlap, sakra, ví?!

Kdybych měl pokračovat ve výčtu všech skvělých článků tohoto čísla, asi bych vám brzo vyspoileroval celou červencovou Pevnost. Mnohem líp teď uděláte, pokud si ji prostě koupíte a začtete se. Stejně, jako předchozí číslo, i tohle je velmi nabité a zase nemůžu najít jediný zápor. Abych tedy odpověděl na svou otázku z úvodu - ano, za přečtení to rozhodně stojí!

Pevnost 07/2014
Nakladatel: Ing. Kristina Nowakovska
Rok vydání: 2014
Počet stran: 84
Rozměr: 210x295
Provedení: paperback
Cena: 69 Kč (klasická Pevnost) / 145 Kč (Pevnost s knižní přílohou)

Recenzi napsal: Kevin W. Scherrer

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Drsný pohled Optima Prima, který na nás z obálky nové Pevnosti upírá své modré žárovky, doslova říká: "Dělej, přečti si mě!" Stojí to však za to?

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Železný muž přináší těm nejmenším prostý, ale krásný příběh

Fantasya.cz, nové knihy - 7. Červenec 2014 - 22:00
Slovní spojení “železný muž“ a temná silueta velkého kovového kolosu nebude pravděpodobně českému publiku zcela neznámá. Podobná postava je totiž i protagonistou animovaného filmu Železný obr od Warner Bros, jemuž propůjčil svůj hlas Vin Diesel. A přestože se dějově příliš neshodují, Železný muž Teda Hughese posloužil jakožto předloha pro tento úspěšný film.
Kategorie: Science fiction

Scifi News: Čo stihnete za 9 minút?

ScifiZin, fantastický magazín - 7. Červenec 2014 - 7:00

Napríklad pozrieť si rovnomenný film o mužovi žijúcom v púšti. Veru neznie to lákavo, avšak rozhodne si tento snímok nenechajte ujsť.

Dej sa síce rozbieha trochu pomalšie, ale finále dokonale vynahrádza čakanie. Proste, kto nevidel, nech sa pozrie.

 

Dreamfall Chapters: Reborn si vedie na Kickstarteri viac než dobre, a vďaka tomu je vonku trailer na prvú kapitolu (celkovo päť).

Pripravte sa na dobrodružstvo, ktoré Vám zmení život.

 

O úspechu MMORPG WildStar jednoznačne hovorí záujem hráčov, ktorý každým dňom rastie. Po veľmi dlhej dobe sa tak objavila hra, ktorá môže konkurovať World of Warcraftu.

Toho si vedomí aj vývojári, ktorí sa hráčom odvďačili novou lokáciou, ktorá síce bude infikovaná rôznymi chorobami, ale za odmenu dostanú hráči špeciálne predmety

Ak aj Vás oslovil WildStar, pozrite si trailer, ktorý ukazuje, čo všetko tento update do hry pridá.

Kategorie: Science fiction

LITERATURA: Plačky nad Jackem Taylorem

Sarden.cz - 6. Červenec 2014 - 23:00
Tagy: K. BruenZ jiného soudkuVraždy na moluBB artVraždy bez trestuPadlé mučedniceDetektivkaLiteraturaRecenze

Kena Bruena předchází pověst detektivkáře, který patří ke špičkám americké drsné školy. Ne tak docela. Ken Bruen je totiž Ir a čtenáře zanechává zcela zákeřně ve spárech detektiva, u nějž jeden neví, zda si ho zamilovat, nebo snít o jeho umlácení tupým předmětem. Nebo se s ním jít napít.

 

Kdysi, před dávnými a dávnými časy, vycházely detektivní omnibusy častěji. Jmenovaly se „Třikrát…“, následovalo zpravidla jméno detektiva, a v relativně útlounkém šedém svazku se skrývaly tři novelky v písmu vpravdě bleším.

V hlavní roli Jack Taylor je někde na půl cesty mezi tmavě modrou a černou, velikost písma je konvenční a patří do rodu reprezentativních cvalíků. A většinu kousků z „Třikrát…“ nechává hravě za sebou. Jeho autor psát umí. Spory o tom, zda detektivky, se odvíjí výhradně od celé vleklé debaty, cože to ta detektivka vlastně je a co není.

Pokud Dashiel Hammet vytáhl vraždu z navoněného salonu a pohodil ji do postranní uličky, Ken Bruen ji tam našel, pěkně si ji přehnul přes nejbližší popelnici a pěkně natvrdo ji… jí naplácal na holou. Jinak nelze vysvětlit kuráž, s níž vypustil do světa vyšetřovatele, který nejen, že neluští šarády plné zahradníků a starých pannen máčející jehlice do kurare, ale většinu času se ani neobtěžuje vyšetřovat. Jack Taylor se naprostou většinu času věnuje potácení od skleničky k skleničce, bloudění křivolakými uličkami města Galway, rvačkám, přátelení se s dalšími podobně pochybnými existencemi a vynášení nepříliš laskavých soudů o společnosti. A nejpozoruhodnější na tom je skutečnost, že tím čtenář nestrádá. Naopak: má nefalšovanou radost, kdykoli Taylor zběhne od případu a prostě jen proplouvá životem s humorem černějším než pinta Guinness.

Bruenovou nejsilnější stránkou totiž je, stejně jako snad u všech lepších autorů drsné školy, brilantní pozorovací talent. Ten dává vzniknout atmosférickým ponorům do prostředí, víc než lidským vedlejším postavám a střepům jejich příběhů, které si v líném tempu proplouvají kolem Taylora, občas ho škrábnou a občas se na pozadí seskládají do mozaiky, z níž běhá mráz po zádech.

Jeho Galway není ani idylické maloměsto, ani malebná metropole hříchu. Přítomnost v něm nestojí za zlámanou grešli, minulost je táhne ke dnu a budoucnost se jaksi neobtěžuje dostavit. Čím lépe se člověk seznamuje s jeho obyvateli, tím lépe chápe hrdinův životní přístup.

 

Jack Taylor je totiž, pěkně prosím,

bohém

hovado

ochlasta

poděs k pohledání

a s mírou sebedestrukce, jež se hvězd dotýká.

Víc než dobře si je vědom, že veškeré jeho detektivní schopnosti stojí na buldočí vytrvalosti a systematickém kopání do vosích hnízd ve snaze zjišťovat, jsou-li paní domácí doma. Smířit se s tím, že spravedlnost omezují banality jako zákony, mu připadá prakticky nemožné, a jediný legální útěk před všudypřítomnou melancholií je chlast.

Taylorův v lihu věčně naložený mozek dokáže akceptovat jako normu pouze jakýsi svébytný kodex cti, který jej žene z problému do problému – z nichž naprostá většina je zcela zbytečných. V konfrontaci s neradostnou realitou života v Galwayi, světě oprýskaných omítek, lidského zoufalství, nekonečné šedi, mizejících putyk a podivných existencí mu nezbývá nic jiného než glosy. Suché, plné jízlivého humoru, co se zábavností vlastně nemá nic společného.

Ian Glen jako Jack Taylor

Připomíná dona Quijota, který se zuby nehty snaží držet svého šílenství. Čím usilovněji se jej svět snaží přivést k rozumu, tím houževnatěji hledá další a další iluze… jen aby zjistil, že ho stojí čím dál víc síly jim věřit. Když pak dojde na lámání chleba, nezbývá, než mu fandit a přát jen to nejlepší, ať už je to cokoli.

Fanoušci pana Poirota s ním těžko budou mít dostatek trpělivosti. Spíš budou pociťovat nutkání vykázat jej z knihovny se stejnou razancí, s níž se jej snaží vypudit ze svého dosahu majitelé slušnějších galwayských hospod. Jack Taylor prostě není salónní typ. Přesto stojí za to se s ním seznámit blíž. Nejen kvůli toulkám zšeřelým městem a moudrostem cynika odmítajícího rezignovat už z principu.

Bruen, Ken
Vraždy na molu, Vraždy bez trestu, Padlé mučednice

Nakladatel: BB art
Překlad: Jarka Stuchlíková, Tomáš Jeník
Obálka: Bohumil Fencl
Redakce: Tomáš Toula, Mirka Jarotková, Jan Řehoř
Rok vydání: 2012
Počet stran: 566
Rozměr: 150 x 210
Provedení­: hardback
Cena: 349 Kč
Recenzi napsala: Jana Elinor Poláčková

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Kena Bruena předchází pověst detektivkáře, který patří ke špičkám americké drsné školy. Ne tak docela. Ken Bruen je totiž Ir a čtenáře zanechává zcela zákeřně ve spárech detektiva, u nějž jeden neví, zda si ho zamilovat, nebo snít o jeho umlácení tupým předmětem. Nebo se s ním jít napít.

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction

Prvních 100 na Zemi: Sebevražedná mise začíná!

Fantasya.cz, nové knihy - 6. Červenec 2014 - 22:00
Už uběhlo mnoho let. Moře času od doby, kdy člověk naposled stál na Zemi. Lidé přežívají v kosmické lodi – Arše – která jim zachránila život v období, kdy naše planeta přestala být obyvatelná. Je předurčeno, že se jednoho dne lidská rasa vrátí, bude se kochat přírodou a plavat v čiré vodě. Ten den právě nastal.
Kategorie: Science fiction

Kra: Dobrodružná sci-fi se pořád píše i v Česku

Fantasya.cz, nové knihy - 5. Červenec 2014 - 22:00
Pavel Obluk publikuje většinou povídky, na kontě má už ale i tři vydané knihy. Teď mu vychází čtvrtá – je to román, science fiction, v mnohém připomíná Dunu Franka Herberta a je to akční a zajímavé čtení.
Kategorie: Science fiction

Hry: Osadníci z Katanu

Sarden.cz - 4. Červenec 2014 - 23:00
Tagy: Osadníci z Katanuhrydeskové hry

Osadníci z Katanu, fenomén deskových her. Spolu s hrou Carcassonne od dob prvního vydání zvýšila počet hráčů deskových her a poukázala na kvalitu moderních deskovek. Tato proslulá gamesa vychází v nové podobě. Dnes je to již legenda, ale i ta si zaslouží nové vydání. Osadníci z Katanu se mohou pyšnit titulem Hra roku. Od udělení této ceny sice uběhlo již dlouhých deset let, ale přesto má stále co nabídnout. Není bez zajímavosti, že tehdy, v roce 2004, se o tento titul ucházela i populární karetní hra Bang! a hra Carcassonne i za zmínění stojící Puerto Rico či Alhambra.

 

O široké popularitě svědčí vydání několika rozšíření – Atlantis, Města a rytíři, Námořníci, Kupci a barbaři a samozřejmě rozšíření umožňující hrát Osadníky v pěti a šesti hráčích. Na trhu se objevila i verze karetní a kostková.

Po vybalení z krabice čeká na hráče seznámení s bohatým herním materiálem. Devatenáct šestihranných dílů tvoří herní plán, dále 95 karet se surovinami, akční karty, karty se stavebními náklady, zvláštní karty, desítky hracích figurek zpodobňujících města, vesnice a silnice, žetony, figurka zloděje a dvě kostky. Pro začátečníky a hráče osadníky zcela nepolíbené jsou k dispozici pravidla rozdělená na tři části. Úvodní přehled hry, samotná pravidla a vynikající Almanach Katanu (podrobný výklad pravidel včetně ukázkové partie).

 

 

Cílem hry je získat deset bodů jako první. Každý hráč má díky vlastnictví dvou vesnic již dva body v kapse, a proto začíná závod s časem, kdo bude mít na kontě dalších osm. Pravidla jsou velice jednoduchá a snadno se zažijí. Na začátek hry je nutné sestavit rám moře z šesti částí a pak do něho vložit díly krajiny a na ně žetony s čísly. Vkládání dílů s krajinami může probíhat dvojím způsobem. Buď podle doporučeného hracího plánu určeného pro začátečníky, nebo variabilně vhodné pro pokročilé hráče. Dále každý hráč obdrží pět vesnic, čtyři města a patnáct silnic.

Každý hráč si postaví dvě vesnice na libovolnou spojnici dílků a boj o území, respektive o rychlost výstavby a prosperitu, může začít. Tah každého hráče se skládá z následujících činností – hodem kostkou určí oblast, která produkuje suroviny (hráči mající sousedící s daným polem vystavěné vesnice nebo města získávají patřičnou surovinu). Dále může navrhovat obchodní záměry svým spoluhráčům, jaké suroviny nabízí a za které, pokud se nedohodne se spoluhráči, lze směnit suroviny se zámořím (bankem), ale poněkud v nevýhodném kurzu. V poslední fázi tahu může hráč postavit novou vesnici, silnici nebo povýšit již postavenou vesnici na město. Městem se získávají dvojnásobné výnosy a také dva body do celkového skóre. Případně je možné zakoupit akční kartu, kterých je několik druhů. Některé z nich přinášejí další body. Partie končí, jakmile jeden z hráčů jako první dosáhne na deset bodů. Může se to jevit jako směšně málo, když již dvěma body na začátku disponuje každý. Na druhou stranu ke stavbě bodovaných vesnic a měst je třeba značné množství surovin.

Málokdy se však podaří vyhrát vlastní výstavbou sídel. Často rozhodují bodíky „nakeťasené“ nákupy akčních karet. Po dvou bodech hráč obdrží za speciální karty – největší vojsko, případně nejdelší cesta. Tyto karty však nejsou skryté a je víc než jasné, že pokud je má v držení jeden, chtějí je získat i ostatní hráči. Důležitým prvkem hry a patřičným osvěžením je hození čísla sedm. V tomto momentě zasahují do hry zloději. Hráč, který sedmičku hodil, má možnost přesunout figurku zlodějů na libovolné hrací pole a vzít si od protihráče, který tam má postavenou vesnici nebo město, jednu kartu se surovinami z ruky. Zároveň však všichni, kteří mají více než sedm karet v ruce, musí polovinu z nich odhodit do banku.

Důležitá a nedílná součást hry je komunikace mezi hráči. Také je velmi dobré, že nikdy nedochází k tzv. hluchým místům z pohledu hráče. Vždycky se totiž každý tah týká všech hráčů, ať se jedná o přidělování surovin při hodu kostkou nebo o následné obchodování.

Osadníci z Katanu jsou již nějaký ten rok vydávány v nové edici. Vyloženě jednoduché schematické dřevěné komponenty nahradily propracované plastové dílky. Osobně upřednostňuji přírodní materiál. Ideální by bylo mít propracované dřevěné díly. Kdo hledá rodinnou hru na část odpoledne, měl by volit Osadníky. Jejich výhodou jsou velice jednoduchá pravidla, variabilita herního plánu a v základní verzi přívětivá herní doba. Kdo chce, může se realizovat v dalších rozšířeních hry, která bohužel často dosahují nákladů na pořízení základní verze. V nich plní různé mise, rozšiřuje se herní plán a také zvyšuje časovou náročnost hry. Osadníci z Katanu jsou na trhu již řadu let a stále k dispozici. Není to však tím, že by o ně nebyl zájem, ale tím, že poptávka stále vyžaduje vydávání dalších a dalších edic. Hráčská komunita se neustále rozšiřuje a lidí políbených pouze Člověčem nezlob se postupně ubývá. Někteří příznivci si verze této hry i sami vyrábí. Osadníci jsou hra, která by v domácí nabídce deskovek neměla chybět. Nikoli z důvodu, že by to byla archiválie nebo retro styl, ale jako základní pilíř deskových her. Výraz herní bestseller je zcela výstižný. Drobnou nevýhodou je potřebný počet hráčů, dva mají smůlu, více hráčů lze řešit rozšířením. 

Osadníci z Katanu

Autor: Klaus Teuber

Vydavatel: Albi

Rok vydání: 2014

Počet hráčů: 3-4

Herní doba: 75 minut

Doporučený věk: od 10 let

Cena: 899,- Kč

Napsal: František Zeman

 

Teaser obrázek (výška): Teaser: 

Osadníci z Katanu, fenomén deskových her. Spolu s hrou Carcassonne od dob prvního vydání zvýšila počet hráčů deskových her a poukázala na kvalitu moderních deskovek.

Obrázky v článku: 
Kategorie: Science fiction
TOPlist